Výsledky hledání míst

Zřícenina gotického hradu založeného na přání Přemysla Otakara II. ve 2. pol. 13. stol. Několikrát přestavován. R. 1641 zpustošen Švédy. V r. 1655 pobořen z nařízení císaře Ferdinanda III., od r. 1676 zříceninou.

Rozsáhlá zřícenina významného hradu postaveného koncem 13. století Borešem Hrabišicem. V průběhu 16. století zcela zpustl.

Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.

Alsaská zřícenina z 11. stol. patří k nejrozsáhlejším ze tří hradů nad městečkem Ribeauvillé. Od 11. do 16. století v držení pánů z Ribeaupierre. Hrad obléhán v l. 1287 a 1293. R. 1435 vystavena kaple a zasvěcena sv. Ulrichovi z Augsburgu – od toho dnešní název hradu. Zničen během třicetieté války.

Hrad prvně doložený r. 1348 založil zřejmě po polovině 13. století rod Kačić (Kacsics). V letech 1450-1460 v rukou husitů. V 1. polovině 16. století rozšířen. V letech 1554-1594 obsazen Turky. Následně ztratil význam a stal se zříceninou.

V 10. stol. se Ohrid stal hlavním městem Bulharské říše a na místě starověkého opevnění byla založena carem Samuelem I. pevnost. Poslední vládce hradu byl v l. 1800-1830 Dzeladin Bey. Od r. 1980 na seznamu světového dědictví UNESCO. Od r. 2000 archeologický průzkum. V r. 2003 areál zrekonstruován.

Hrad byl založen před r. 1245. V l. 1441-1460 jej obsadil Jan Jiskra z Brandýsa. Poté hrad obsadilo vojsko krále Matyáše Korvína. V 15. stol. rozšířeno opevnění. V r. 1537 jej dobylo císařské vojsko. V r. 1660 jej poškodil výbuch prachárny a v r. 1687 požár, po němž již nebyl obnoven.

Původně šlechtický, později královský strážní hrad na břehu Hronu, jehož počátky sahají až do poloviny 13. století. Rozsáhlé přestavby probíhaly hlavně ke konci 15. a v počátku 16. století (přehradí, nová bateriová věž). Opuštěn od 18. století.

Sklaní hrad z průběhu 14. století. V majetku Berků z Dubé jako součást vildštejnského panství. Několikrát bezúspěšně obléhán. Zanikl v druhé polovině 15. století. Po třicetileté válce sídlo švédských zběhů a lupičů, proto Loupežný zámek.

Rozlehlý pravidelně utvářený hrad postaven olomouckým biskupem Brunem po r. 1272, po r. 1281 poškozen, na poč. 14. stol. opraven. Naposledy zmíněn r. 1325, poté opuštěn a zpustl. Dochovány reliéfní zbytky budov, valy a příkopy.

Hrad založený kolem roku 1250 na skále, obtékané řekou Zschopau. Po většinu své existence ve šlechtickém majetku. Velká goticko-renesanční přestavba po roce 1530. Po požáru v červnu 1921 obnoven v historickém duchu. Po II. světové válce sídlem různých institucí, od roku 1995 přístupný.

Zřícenina hradu Schauenstein z 12. století leží v Dolním Rakousku nad levým břehem řeky Kamp. Hrad byl zničen Švédy za třicetileté války a již nebyl obnoven. Je volně přístupný po žluté značce ze vsi Krug, který je místní částí městyse Pölla.

Hrad založený kolem r. 1265 pány z Michalovic při přemyslovské kolonizaci. Toto území směnou získal Jan Jindřich z Lipé. Hrad měl předhradí, plochu pro obytný dům a třípodlažní palác. Dnes zůstaly zbytky hradby a vyzděná válcová věž ve skalisku.

Gotický hrad Šebeš vystavěl patrně rytíř Synek v letech 1307-1315. Po dlouholetých sporech mezi pozdějšími majiteli hradu a městem Prešovem byl roku 1550 přepaden prešovským rychtářem a vypálen. Nebyl již obnoven.

Hrad z konce 13. stol., založen pány ze Mšeného. Zanikl počátkem 15. stol. Nad hradem lze najít pozůstatky slovanského hradiště.