Výsledky hledání míst

Pomník připomíná slavnou Bitvu tří císařů, která se odehrála u Slavkova 2.12.1805. Napoleon v ní drtivě porazil rusko-rakouská vojska, přestože byla v převaze. V bitvě padlo 30 tisíc vojáků, pohřbených v hromadných šachtových hrobech – pomník stojí v místě dvou z nich.

Hromadný hrob obyvatel Vilémovic, kteří zemřeli při silné morové ráně v roce 1715. Mohyla a kříž leží na křižovatce nad Vilémovicemi na cyklotrase č. 507, je odtud dobrý výhled.

Bývalý i současný zájezdní hostinec. Pochází z 2. pol. 17. a 1. pol. 18. stol. Barokní roubená část s trojdílným jednotraktovým členěním. Černá kuchyně, později upravená. Nejzajímavější stavební prvek je roubená vysunutá světnička. Objekt památkově chráněn od r. 1958.

Významné funerální dílo meziválečné architekury od Arnošta Wiesnera. Krematorium bylo poprvé otevřeno 6. 4. 1930.

Významná funkcionalistická architektura olomouckého krematoria vznikla v letech 1931–32 v západní části zdejšího ústředního hřbitova podle projektu Aloise Šajtara.

Rondokubistická stavba architekta Pavla Janáka z let 1921–3 doplněná kolumbariem od Karla Řepy z roku 1935 a technologickou přístavbou z 90. let 20. století v západní, novější části pardubického městského hřbitova.

Krematorium v Mostě je technickou památkou postavenou v letech 1923 až 1924 podle návrhu architekta Augusta Kirsteina.

Krematorium bylo postaveno při německé podzemní továrně v l. 1944 - 45. Výstavbu i provoz továrny obstarávalo na 4000 vězňů z přilehlého koncentračního tábora. Pro zpopelňování obětí bylo postaveno krematorium u přilehlé cihelny s využitím jejího komína. Areál byl pietně upraven v 90. l. 20. stol.

Kamenný pilón na nejvýchodnějším místě poválečného Československa - dnes trojmezí Ukrajiny, Polska a Slovenska. Kolem se rozprostírá prales Stužica a NP Poloniny, který zasahuje do všech zmíněných států.

Kremnický hrad je opevněným souborem různých budov ze 13. – 15. stol., kterým dominuje kostel sv. Kateřiny, dále je zde karner sv. Ondřeje a radnice. Součástí opevnění byly věže a bašta. Hrad byl královskou pevností (městskou citadelou), mj. zde byly uloženy mince z místní mincovny.

Obdélná branská věž snad již z konce 13. stol. Původně známa jako Steinská, s rostoucím významem Kremže převládlo jméno Kremžská. Nadále hlavní vstup do města od jihovýchodu. Podlaží nad průjezdem slouží jako soukromé obydlí. Po obou stranách brány jsou dochované úseky hradeb.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.

Původní tvrz ze 13 století kde pobýval Jakub Krčín z Jelčan, který ji zakoupil v roce 1580 a po renezanční přestavbě r. 1584 ji přejmenoval na Nový hrádek Krčínov na Křepenicích. Ves Křepenice se připomíná poprvé již r. 1045.

Barokní zámek vzniklý přestavbou tvrze postavené Jiřím Hášou z Újezda před r. 1577, kdy je poprvé zmiňována. Statek je do r. 1625 majetkem města Kutné Hory, ale za účast na stavovském povstání je zabaven, stává se majetkem kutnohorské jezuitské koleje, která nechává tvrz přestavět na malý zámek.

Název bitvy připomíná památník odhalený u příležitosti jejího 750. výročí v r. 2010. Památník se nachází na východním okraji rakouské obce Groißenbrunn (dříve Kressenbrunn) nedaleko hlavní cesty (Schloßhofer Straße). Autorem výtvarného návrhu pamětní tabule je Vladislav Plekanec.