Výsledky hledání míst

Barokní kostel postaven v letech 1682 – 1684. Kostel jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem a s obdélníkovou sakristií. V západním průčelí hranolovitá věž s cibulovou bání. V kostele dvě kaple, Panny Marie a sv. Michala. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.

Kremžská farnost založena r. 1014. Jednolodní barokní farní kostel postaven na místě staršího kostela v letech 1616-1630. Z původního kostela stojí gotická věž ze začátku 13. stol. Barokní mobiliář a stropní fresky. Varhany z r. 1986. Malá česká soška Panny Marie z doby kolem r. 1420.

Kostel sv. Víta je gotický, prvně zmíněn v r. 1347. Prošel mnoha úpravami, zvláště v období baroka. Umístěn pod hradem Lipnice, v zástavbě malého města.

Kostel sv. Víta v Dyjákovičkách je románsko-gotického původu z 13. století, upravován a rozšířen v renesanci a baroku. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 chráněn jako kulturní památka. V jeho okolí se nachází bývalý hřbitov s řadou barokních soch svezených z okolí.

Existence dřevěného farního kostela doložena ve 14. století. Zděný renesanční kostel s prvky doznívající gotiky nechal v letech 1565–1568 postavit Karel z Biberštejna. V r. 1619 přistavěna věž. Chrám byl po požáru v r. 1825 upraven do současné podoby.

Farní kostel hlavního rožmberského sídelního města vznikal postupnou výstavbou ve 14. a 15. století se zřejmou snahou vyrovnat se svou výstavností pražské katedrále. Tuto snahu vyjadřuje i jeho zasvěcení a zřízení kaple sv. Václava.

Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel je naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí.

Kostel sv. Víta je raně barokní stavba. Jednolodní obdélná stavba s valenými klenbami. V průčelí sochy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského a sv. Václava. Zařízení kostela z druhé poloviny 18. stol. Památkově chráněn od roku 1958.

Původně zřejmě gotický kostel je v Pavlově doložen k roku 1365. Z té doby se zachovala spodní část věže. Dnešní podoba vznikla barokní přestavbou 1772–5. Součástí areálu fara s gotickými sklepy, rovněž barokně přestavěná.

Jednolodní kostel, původem románský, patrně již z 2. poloviny 12. století. Románskou stavbu pozměnila gotická přestavba a barokní úpravy z 18. století. Z 18. století je i zvonice. Kostel má dominantní polohu na nepravidelné, zčásti zastavěné návsi.

Gotický kostel z poč. 14. stol., přestavěný barokně a neoslohově (Fr. Schmoranz, 1878) s obdélnou lodí, čtvercovým trojboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží nad čtvercovou sakristií. Gotická klenba, portály, sedile a sanktuář, mobiliář barokní (kazatelna cca 1700) a novogotický (1893).

Zřejmě románský kostel poprvé zmíněný r. 1349. Několikrát přestavěn, dnešní vzhled barokní z 18. stol. poslední opravy 1999. Neorientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí, hranolovou věží v průčelí, odsazeným plochostropým půlkruhem zakončeným presbytářem. Nástropní malby podle kartonů M. Alše.

Rozlehlý kostel s farou vznikl ve 13. stol v pozdně románském a raně gotickém slohu na starších základech. Později byla ke kostelu přistavěna věž. V letech 1993-1995 proběhla velká rekonstrukce fary i kostela.

Románský kostel s kostnicí zde měly vzniknout již někdy po pol. 12. stol. V 13. stol. došlo ke gotické přestavbě. Současnou podobu kostel získal v l. 1740-1754 při barokní přestavbě. Částečně se dochovaly fresky z 14. stol. Nejstarší stavbou je samostatně stojící věž kostnice z l. 1150-1160.

Zbytinský kostel vznikl kolem poloviny 14. století. Po požáru roku 1738 byl barokně obnoven a přesvěcen. Dodnes dominuje obci, jinak těžce postižené poválečným vývojem.