Výsledky hledání míst

V obci kostel již r. 1339. Současná klasicistní stavba z počátku 18. stol. - obdélná neorientovaná stavba s odsazeným presbytářem, hranolovou věží v průčelí a čtverhrannou sakristií. R. 1958 zde objevena vzácná socha z konce 14. st., tzv. Šternberská madona (dnes v arcidiecézním muzeu v Olomouci).

Kostel Všech svatých je památkou pozdně renesanční architektury z roku 1603. Je to jednolodní stavba s polygonálním závěrem a šestibokou věží nad střešním hřebenem. Empírová předsíň byla postavena v roce 1833.

Obdélný klasicistní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven v l. 1852–64 místo zbořené raně gotické svatyně. Kostel částečně obklopen ohradní zdí. Na hlavním oltáři barokní sochy z 1. pol. 18. století. Mobiliář z doby výstavby a mladší, nástěnné malby z let 1962-3.

Kostel Všech svatých v Dlouhomilově je orientovanou raně barokní stavbou z druhé poloviny 17. století. Jednolodní kostel s polygonálním závěrem. Představená kvadratická věž. Omítky hladké. Kolem kostela hřbitov s několika sochami. V posledních letech prošel kostel výraznými opravami.

Kostel v Brodzanech se vzpomíná již v r. 1332. V 1. polovině 18. století byl starší gotický kostel přestavěn v raně barokním slohu. V r. 1753 byla zvýšena kostelní věž. V letech 1789-1790 došlo ke klasicistním úpravám fasády.

Dvouvěžový kostel Všech svatých s farou vznikl někdy v 1. polovině 13. stol. v románském slohu. V 15. stol. byl upraven goticky a v 18. stol. barokně. Několikrát jej zachvátil požár po zásahu bleskem. Dnes je dobře udržovaný farní kostel s odkrytými románskými a gotickými prvky krytý šindelem.

Klasicistní římskokatolický farní kostel byl postaven v letech 1801-1803 v místech staršího klášterního chrámu zbořeného v roce 1798. V 19. a 20. století byl rekonstruován. Farní areál se rozkládá na místě zaniklého kláštera.

Kostel prvně vzpomínaný v r. 1505 vznikl původně jako gotická stavba na románském základě. Později renesančně a barokně upraven. Po r. 1838 byla loď prodloužena, v r. 1916 vyhořel. Dnes není přístupný veřejnosti.

Farní kostel zaniklé středověké vsi Vakov byl postaven v první polovině 14. století. Za husitských válek zůstal katolický. Udržován přestal být po odsunu německého obyvatelstva, jeho interiér byl rozkraden či zničen. Na počátku 21. století byl v havarijním stavu a došlo k jeho částečné rekonstrukci.

Barokní kostel Všech svatých nechal v letech 1751-1767 na místě starší stavby vystavět František Jan Nepomuk, hrabě Walderode z Eckhausenu. Spolu s farou z 1. pol. 18. století, hospodářskými přístavbami a sochami v okolí, tvoří kostel charakteristický sakrální celek památkově chráněných staveb.

Původně románský kostel z pol. 13. stol., přestavěn renesančně r. 1592, r., 1622 vyhořel. V letech 1758–62 výrazně rozšířen ve stylu vrcholného baroka. Věž přistavěna r. 1817.

Původně farní románský kostel zasvěcený sv. Vavřinci, uváděný r. 1248. V r. 1630 zničen požárem. V l.1646–60 obnoven na náklady knížat z Liechtensteina A. Ernem a J. K. Ernem. V r. 1660 znovu vysvěcen a zasvěcen Všem svatým.

Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.

Kostel ze 14. století, zmiňován jako farní r. 1349. V r. 1782 přestavěn pozdně barokně. Exteriér a interier upraven pseudorománsky a pseudogoticky Ed. Neumannem. V kapli je kamenný náhrobek Felixe Sebastianiho z Častolovic z konce 18. stol.

Původně farní kostel z l. 1690-91 postavený stavitelem K. Labuškou s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, obdélnou sakristii od severu a hranolovou věží od západu.. Raritou jsou dvě dělostřelecké koule ve fasádě věže (z bitvy r. 1866). Po bitvě věž opravena a snížena. Okolo starý zrušený hřbitov.