Výsledky hledání míst

Nový židovský hřbitov byl založen roku 1897, když přestal starý hřbitov vyhovovat. Do dnešní doby se za poničenou ohradní zdí zachovalo několik náhrobních kamenů z let 1900 až 1915. U silnice jsou také ruiny dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken, areál bohužel hyzdí skládka odpadu.

Hrad vznikl zřejmě na přelomu 13.-14. stol. k ochraně hranic. V r. 1392 hrad a celé svídnicko-javorské knížectví připadlo Koruně České. Později patřil s krátkými přestávkami Četrycům. Byl několikrát neúspěšně obléhán. Vyhořel po zásahu bleskem r. 1581.

Zříceniny rozsáhlého královského hradu přestavěného na zámek. Založen snad králem Kazimírem ve 14. století, mnohokrát zpustošen požáry či povodní a znovu opraven, definitivní zánik roku 1945 při explozi německého muničního skladu.

Nymphaeum je místo zasvěcené nymfám pramenů. Nejdůležitější nymphaeum v Side se nachází naproti hlavní městské bráně. Byla to třípatrová budova s bohatě zdobenou fasádou, která se zvedala nad vodní nádrž. Sochy a reliéfy, které zdobily nymphaeum, jsou vystaveny v místním archeologickém muzeu.

Klasicistní obecní kaple o rozměrech 3,25 x 3,4 m. Postavena kolem roku 1800, poprvé zachycena na mapě stabilního katastru z r. 1839. Po odsunu původního německého obyvatelstva po roce 1945 zchátrala. V současné době zbylo jen poškozené obvodové zdivo, uvnitř s propadlým stropem a střechou.

Zříceniny got. hradu na protáhlém vrcholovém hřebeni (704 m). Založen kolem r. 1365 Bočkem z Kunštátu. Patrně nebyl nikdy dokončen a v průběhu husitských válek byl opuštěn. Zachováno torzo hradby a válcové věže.

Zřiceniny výstavného hradu Gerharta ze Zbraslavi (Obřan). Postaven po r. 1370, r. 1312 zabaven Smilovi z Obřan a r. 1315/16 dobyt a rozbořen brněnskou hotovostí. Zřícenina objevena r. 1957 a ztotožněna s hradem pánů z Obřan až kol. r. 1970.

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.

Malé zastřešené antické divadlo Odeion vzniklo zřejmě v 2. stol. n. l. na místě starší stavby. Ruiny objevil Italský archeolog L. Laurenzi v r. 1929. První fáze obnovy provedená italskou archeologickou expedicí začala téhož roku. V letech 1994-1999 byly provedeny nové restaurátorské práce.

Zříceniny královského hradu z poloviny 14. století. V 15. a 16. století přestavěn Kamienieckimi, poté dlouho rozdělen mezi dva majitele (spory zachyceny divadelní hrou Zemsta). Opuštěn po dvojím dobytí za švédských vpádů (1657, 1702). Roku 1894 postaven pomník T. Kosciuszka.

Zřícenina hradu Založen Kazimírem Velkým na obranu hranice. Hrad svěřen Przedborovi z Brzezia (oprava hradu). V 15. stol. opraven a rozšiřován (Włodek z Charbinowic). R. 1523 získán Janem Bonerem, jenž ho dal přestavět na okázalé renesanční sídlo. R. 1702 po vpádu Švédů vyhořel, poté pomalu chátral.

Zřícenina hradu z přel. 14.–15. stol. R. 1405 majitelem Ješík z Popovce, poté Petr Zmrzlík ze Svojšína. Za husit. válek Hynek Krušina z Lichtemburka, poté Hertvík z Rušínova. Od r. 1455 Trčkové z Lípy, kteří ho výrazně přestavěli. R. 1499 opuštěn.

Zřícenina hradu Kazimíra Velikého z 2. pol. 14. století. R. 1404 zastaven králem Vladislavem Jagello Petru Szafrancovi. Později hrad ve správě různých držitelů, též užíván Švédy jako skladiště. Poč. 17. stol. získán Mikulášem Koricyńskim, který ho nechal opravit. Od konce 18. stol. zpustl.

Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.