Výsledky hledání míst

Empirový kostel nahradil v letech 1807–08 starší gotickou, v letech 1679 a 1694 barokně přestavěnou svatyni. Z něj byla přenesena renesanční křtitelnice, ostatní zařízení soudobé s dnešní stavbou. V současné době probíhá oprava objektu.

Původně dřevěný kostel z 12. nebo 13. stol. Kamenný gotický kostel z 15. stol. Přestavby postupně ve všech slozích. Od r. 1777 kostel klasicistní. Kryté vstupní sloupořadí postaveno v dórském stylu. V r. 1949 katedrála uzavřena, interiér zlikvidován. R. 1998 chrám navrácen římskokatolické církvi.

Gymnaziální kostel sv. Františka z Assisi z let 1896-1898 je ojedinělou ukázkou slezské reprezentativní církevní architektury konce 19. století na našem území. K vysvěcení došlo 19. října 1898. Kostel se dochoval v téměř nedotčené původní podobě a patří ke kulturním památkám ČR.

Dřevěný kostel sv. Františka z Assisi postaven jako provizórium v prosinci 1941 podle projektů arch. Karla Hrušky a Jaroslava Čermáka. V 60. letech podle plánů arch. Vladimíra Hladíka upraven na trvalý objekt. Interiér skromně vybaven v době stavby mozaikou a sochami. Od r. 2010 kulturní památka ČR.

Farní kostel na náměstí někdejšího samostatného města Podmokly postaven r. 1858 podle plánů arch. J. Perthena ve stylu novorománské baziliky. Vyřezávaný renesanční hlavní oltář z r. 1605 s kamennou křtitelnicí přenesen r. 1958 z kostela ve Krásném Studenci zbořeného r. 1966.

Rozlehlý novorománský kostel v centru dříve samostatné obce Studánka z let 1869–72 dokládá někdejší početnost jejího osídlení. Po roce 1945 ztrácel funkci a chátral, minimálně zvenčí byl opraven v 90. letech 20. století. Dominanta širokého okolí.

Prostý obdélný kostel vystavěný r. 1938 z původního objektu jatek přistavěním veže a nové střechy.

Filiální kostel sv. Františka z Assisi (Serafínského) je gotická stavba z konce 13. stol. Upravován barokně v letech 1694-1695. Vnitřní zařízení převážně barokní z poloviny 18. stol., obraz na hlavním oltáři z r. 1868. Nyní kostel nevyužíván pro pravidelné bohoslužby.

Kostel, původně zasvěcen sv. Vavřinci, byl vybudován v letech 1779–1784. Věž byla přestavěna r. 1889. Na hlavním rokokovém oltáři je obraz sv. Františka de Paula, po stranách jsou dřevořezby sv. Václava a sv. Víta z konce 18. století.

Kostel svatého Germana z Paříže postavený v novoklasickém architektonickém stylu 18. století.

Farní kostel vznikl v l. 1727–1728 přestavbou goticko–renesanční hradní kaple ze 2. čtvrtiny 16. stol. Je však možné, že kaple sv. Gotharda pochází již z doby vzniku hradu. Uvnitř jsou hroby pánů z Bergů. U vchodu stojí misijní kříž z roku 1854. Kolem kostela je hřbitov obehnaný mohutnou zdí.

Původně románský kostel ze 13. stol. byl přestavěn ve 14. a znovu v 16. stol.

Gotický kostel vznikl přestavbou románské baziliky, postavené poč. 12. stol. Gotická přestavba probíhala v l. 1450–1520, kdy bylo na původních základech zaklenuto dnešní trojlodí kostela a byl postaven presbytář a sakristie. V l. 1874 a 1890 byl kostel radikálně rekonstruován (arch. Rudolf Štech).

Kostel sv. Gotharda vznikl jako románská stavba na přelomu 12. a 13. století. Pozdně barokně byl přestavěn v letech 1778-1784. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.