kostel sv. Germana z Paříže

Francouzská revoluce město přejmenovala na Montagne-du-Bon-Air, později se však městu vrátil historický název. Roku 1867 zde Napoleon III. zřídil Musée des Antiquités Nationales, Muzeum národních starožitností. Roku 1919 zde byla uzavřena Saint-Germainská smlouva, která definitivně zpečetila osud Rakouska-Uherska. Za druhé světové války zde byl hlavní stan německé armády na západě. Původní kostel byl zničen Angličany. Král Karel V. ho dal znovu postavit, kostel byl opět zničen a potřetí ho dal postavit král Ludvík XIV. Kuriozitou je, že vchod prvních dvou kostelů byl na opačné straně, než je dnes. Mše se sloužila s pohledem směrem na východ, k Jeruzalému. Vchod současného kostela je směrem k zámku čili králi. Na kostele je umístěna pamětní tabule s nápisem, že je zde pohřben král Jacques II., poslední katolický král Anglie a král Jacques VII., král Skotska. Jde o tutéž osobu, o katolického krále dvou protestantských zemí. Jeho dvě dcery byly protestantské víry. Za ženu si vzal mladou italskou princeznu, která mu porodila katolického následovníka. Sídlo měl v Saint-Germain-en-Laye, zde i zemřel, chtěl zde být i pohřben, avšak král Ludvík XIV. nebyl názoru, že si to zaslouží a jeho ostatky dal uložit do anglické kaple v Paříži. Během Francouzské revoluce byla kaple zničena, Jakubovy pozůstatky zmizely. V 20. letech 19. století se v kostele Saint-Germain našly dvě krabice s „urozenými částmi krále Jakuba“ a byly přemístěny do kostela v Saint-Germain-en-Laye..

German je patronem vězňů, zajatců a hudby. Je vzýván proti požárům a horečce. K jeho atributům patří biskup, řetězy a hořící dům. German se narodil poblíž Autunu v Burgundsku a žil jako poustevník. V roce 530 byl vysvěcen na kněze. O deset let později se stal opatem kláštera svatého Symforiana v Autunu a o dalších deset let později, roku 550 biskupem v Paříži a kaplanem franského krále Childeberta I. Stal se populárním kazatelem, zejména mezi zajatci. German se za vlády tohoto krále podílel na pokřesťanštění Franků a budování kostelů a klášterů. Childebert I. dovezl ze španělské Zaragozy ostatky svatého Vincenta a založil pro ně v Paříži benediktinský klášter, který byl vysvěcen v roce 558. Podle legendy biskup předpověděl své úmrtí dlouho dopředu a nechal si na pelest své postele vytesat datum 28. května. Po své smrti v roce 576 byl pohřben v kapli u kláštera sv. Vincenta a v roce 754 byly jeho ostatky přeneseny do klášterního kostela, který posléze získal jeho zasvěcení – Saint-Germain-des-Prés. Kolem kláštera za městem se později vytvořila stejnojmenná čtvrť, kterou dnes protíná Boulevard Saint-Germain..