Výsledky hledání míst

Kostel sv. Antonína Paduánského v Hraběticích vznikl r. 1784 přebudováním barokní kaple z r. 1698. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2011 je chráněn jako kulturní památka.

Bohatě zdobený raně barokní milešovský kostel nechal v letech 1675–80 postavit Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic podle projektu Antonia della Porta z roku 1669. Úpravy v 18. a 19. století, po roce 1945 devastace kostela i okolí.

Novogotický kostel postaven r. 1896. Hodnotná, stylově výrazná sakrální stavba, dochovaná v původní podobě. Hladce omítnutá stavba obdélného půdorysu s polygonálním závěrem. V průčelí předsazena hranolová věž zakončená jehlancovou střechou, lucernou a makovicí. Kostel památkově chráněn od r. 2005.

Kostel sv. Antonína Paduánského z let 1908 - 1911 podle projektu architekta Františka Mikše. Novogotický trojlodní kostel s výrazným dvouvěžovým průčelím představuje spolu s interiérovým vybavením pozoruhodný příklad "Gesamktunstwerku". Památkově chráněný.

Dřevěný kostel založen hrabětem Jiřím z Oppersdorfu r.1640 na hřebenu tzv. Malé Prašivé. Původní zasvěcení sv. Ignáci z Loyoly v r.1673 změněno na sv. Antonína Paduánského. Spadá pod farnost v Dobré.

Kostel z 1. pol. 13. stol. založen na románských základech. Z původního zařízení socha sv. Josefa z 1. pol. 18. stol. Oltářní obraz sv. Antonína Poustevníka z pol. 18. stol. Barokní řezba Piety z r. 1730 z okruhu barokního sochaře Pacáka. Původní rokokové zařízení nahrazeno r. 1963 pseudogotickým.

Původně gotický farní kostel byl kolem r. 1633 přestavěn renesančně a v letech 1731-1750 barokně. V r. 1762 měla být zahájena přestavba věže. Další výrazné úpravy proběhly v 70. letech 19. stol. V 1. polovině 20. stol. byl nově vybaven interiér. Ke kostelu přiléhá fara.

Původně gotický farní a hřbitovní kostel z roku 1579. Pseudogoticky přestavěn r. 1881. Pseudogotický mobiliář vytvořil vídeňský akademický sochař Leimer. Interiér kostela byl postupně restaurován v 80. letech 20. století.

Arciděkanský chrám z pol. 13. st., r. 1422 vypálený husity a v 18. stol. dokončený v barokním slohu. Opraven v l. 1926-27. Jednolodní obdélná stavba s křížovou klenbou zaklenutým presbytářem a kaplí. Ve zdech náhrobní kameny z l. 1510-1834.

Na místě středověkého kostela byla v letech 1687–91 postavena raně barokní stavba. Dnešní podoba klasicistní z poloviny 19. století. Pozoruhodná mříž u vstupního průčelí, vykovaná kolem roku 1760. Areál dotváří bývalý hřbitov a fara.

Kostel z let 1362-90 byl vybudován jako sídlo kapituly, přenesené na zdejší vrch Větrov Karlem IV. ze Sadské. Upravován barokně (1671, 1757-68 po poškození Prusy, kteří zde měli muniční sklad a výrobu). Puristická restaurace z let 1893-98 (J. Mocker) zničila řadu původních prvků.

Novogotický kostel z let 1875–78 postaven pro jihlavské německé evangelíky podle projektu Aloise Netsche. Dnešní podoba po úpravách v roce 1913. Dnes patří Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Jihlavě.

Přesné datum výstavby gotického kostela není známo, ale r. 1361 byl již kostelem farním. Rekonstrukci kostela provedena r.1770. V podlaze kostela umístěn náhrobní kámen a pod ním hrobka. Ke kostelu patří zvonice, patrně postavená v 15. stol.

Původně románský kostel, raně goticky rozšířený a přestavěný v pol. 13. st., v 16. st. přistavěna zvonice a severní předsíň. V interiéru got. nástěnné malby a křížová klenba presbytáře, náhrobky ze 16.–17. st. a původní románské kvádříkové zdivo.

Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla románského původu z doby po r. 1150, barokně upraven v 18. stol. V presbytáři unikátně dochované románské fresky z doby stavby. Zeď okolního hřbitova lemována 108 jedinečnými kapličkami z let 1841-1854 s texty faráře Víta Cízy a malbami lidového malíře Fr. Mikuly.