Výsledky hledání míst

Dobře dochované rozlehlé tvrziště ze 14. století a zbytky zaniklé vesnice v lese nedaleko Rokycan. Ves i tvrz zanikly – dle archeologického průzkumu – v 15. století požárem.

Zaniklá tvrz v areálu osamoceně stojícího hospodářského dvora pocházela z 2. poloviny 14. století. Pozůstatky se mohly dochovat v jižní části východního křídla - viz plán P .I. Bayera na barokní přestavbu dvora z roku 1719.

Skrovné pozůstatky tvrze, stojící na skále nyní uprostřed Máchova jezera. Tvrz bývala manstvím hradu Bezděz. Opuštěna byla patrně, když byl r. 1367 za bezdězského purkrabího Oldřicha Tisty z Albrechtic vybudován Velký rybník; dnes Máchovo jezero.

Zaniklá tvrz, prvně zmíněna r. 1371 kdy ji vlastnil Mikuláš z Myšlína a z Kolovrat. Poté nastalo časté střídání majitelů, za Kostků z Postupic se r. 1465 Myšlín dokonce zmiňuje jako hrad. V 16. stol. byl Myšlín připojen ke Komornímu Hrádku a tvrz nevyužívaná zanikla. R. 1547 se uvádí jako pustá.

Rodové sídlo pánů z Myslína, původně gotická tvrz, snad již ze 13. či počátku 14. století, doložená přímo až v roce 1543. Dochovaly se gotické sklepy a část zdiva, renesanční portál, ostění a sgrafita.

Zmizelá tvrz s reliéfními pozůstatky narušeného tvrziště byla postavena jejími držiteli pravděpodobně v polovině 14. století, tzn. ještě před převzetím bezprostředního okolí význačnými pány ze Šternberka. Zřejmě se jednalo o rod z Tečovic a Buňova. Dnes je v jádře tvrziště soukromá zahrada s odrostlými stromy.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Tvrz se poprvé uvádí v r.1600. V roce 1618 ji získal Vilém Dvořecký. V r.1677 byla již pustá, neboť v r.1661 při velkém požáru městečka vyhořela a nebyla již obnovena.

Ves Nadslav byla prvně připomínána roku 1361. V letech 1363–1378 za Zdenka z Nadslavi existovala tvrz jakožto sídlo vladyků. Písemné prameny o tvrzi chybějí. Zanikla pravděpodobně ke konci 14. století.

Nepatrný zbytek tvrze ze 14. století na zahradě domu č.p. 8.

Tvrz se připomíná až roku 1526. Vznikla z důvodu ochrany vedle stojícího hamru, takže nebyla klasickým sídlem šlechty. Později byla tvrz využívaná jako usedlost, ale omezený prostor a zhoršená přístupnost vedly k jejímu definitivnímu opuštění.

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována r. 1366 (dle archeol. výzkumu stála již ve 13. stol.). Nejvýznamnějšími držiteli byli r. 1386 Heralt z Kunštátu a v l. 1420–1460 páni z Tvorkova. Po r. 1511 byla vybudovaná nová tvrz na jiném místě a tato zanikla. Místo nové tvrze bylo protipovodňově upraveno.

Zachovalé torzo věže tvrze ze 14.století, dnes slouží pro účely bydlení jako soukromý majetek.

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Upravená budova gotické tvrze ze 14. st., doložené k r. 1436 za Václava z Klenové. Od poč. 17. st. statek připojen k Červeným Pečkám a tvrz využívána jen hospodářsky. Trojkřídlá patrová budova obsahuje část původní dispozice, pův. okna a omítky.