Výsledky hledání míst

Začátky kostela jsou z 11. stol. Přestavěn ve 13. a 14. sol. Od r. 1739 kolegiátní kostel. Průčelí má dvě čtvercové věže, příčná loď osmibokou zvonici. Kruchta se třemi portály. Triforium zdobí vyřezávané hlavy. Apsida se třemi kaplemi. Kaple Sainte-Barbe s vitráží na památku amerických vojáků.

Novogotický jednolodní kostel Panny Marie s hranolovou třípatrovou věží v západním průčelí. Nachází se v dominantní poloze na návrší nad vsí na jejím jihovýchodě. Byl postaven v roce 1903. Výklenková kaple sv. Vojtěcha v blízkosti kostela je datována do roku 1826. Kostel přístupný v době bohoslužeb.

Původně zřejmě románský kostel, písemně doložený poprvé 1355, sloužil snad jako svatyně staré osady, vedle níž vysadil Přemysl Otakar II. nejsevernější královské město Čech. Silně poškozen mnoha požáry, řadu desetiletí v ruinách. Od roku 1572 hlavní hřbitovní kostel města.

Na místě dřevěného kostelíka, doloženého poprvé roku 1359, byl počátkem 17. století postaven renesanční zděný. Důkladná přestavba (novostavba?) roku 1810 mu dala současnou podobu. Před rokem 1980 odsvěcen, dnes výstavní a koncertní síň. Okolní bývalý hřbitov s četnými dochovanými náhrobky.

Novorománská stavba římskokatolického kostela Panny Marie z roku 1903. Stavba je zajímavá dvojicí menších věží v průčelí a velkou věží na severní straně kostela.

Replika barokního kostela, zničeného v závěru II. světové války. Ten v letech 1727–33 nahradil gotickou stavbu. Zřítil se následkem bombardování v únoru 1945, obnoven 1994–2005. Nejvýraznější dominanta barokních Drážďan.

Pozdně gotický trojlodní halový kostel z let 1449–86 na místě stavby ze 14. století, původně před jižními hradbami města. Zakončení věže barokní (1696–7, střecha 1735). Dnes uprostřed representativních prostor města z 19. století.

Původní kostel kupecké osady v podhradí se připomíná poprvé 1205. V období 1370–1500 přestavěn na halový pozdně gotický chrám, v průběhu stavby dva velké požáry. Nástavba věže 1549, od té doby významnější úpravy koncem 19. a počátkem 20. stol.

Bietran byl založen před r. 1283, kdy je prvně zmiňován. Současný pozdně gotický kostel byl postaven na přelomu 15.-16. stol. na místě staršího románského kostela. V 16.-17. stol. přistavěn třetí okruh opevnění. V r. 1704 vyrabován. V r. 1977 poničen zemětřesením. Zapsán na seznamu UNESCO.

Pozdně gotický hornický kostel postaven v l. 1502–11. Několikrát přestavěn po požárech (1604, 1630, 1664, 1731). Hornický do r. 1864, poté zimní kostel zdejší farnosti. R. 2004–5 důkladně opraven. Uvnitř figury hornických jesliček z 19. století.

Moderní stavba kostela v Tavíkovicích byla vysvěcena v roce 2002. Stejně tak novodobě je pojatý i interiér. Pamětní tabule vedle vstupu uvádí, že Kostel Panny Marie, matky jednoty křesťanů, byl posvěcen Janem Pavlem II. dne 21. května 1995.

Románský kostel z 2. pol. 12. st., přestavěn goticky - vých. chór (kol. 1290), 1330 sev. portál, presbytář (1349-cca 1370), halové trojlodí (pol. 15. st.). Ve 19. st. puristické úpravy. Výstavný chrám má dochované četné románské a gotické prvky – klenby, portály, vitraje, lavice, soubor 13 zvonů.

Filiální jednolodní gotický kostel datovaný patrně do první poloviny 14. století. Při opravách, provedených v roce 1906, byly uvnitř i vně chrámové lodi objeveny vzácné fresky, pravděpodobně z 15. století, především pak na vnější straně presbyteria.

Kostel sv. Vavřince byl postaven v l. 1780-1782. Kostelní věž byla přistavěna dodatečně v l. 1855-56 a r. 1889 byla zvýšena. Kostel je postaven v pozdně barokním stavebním slohu. Zajímavostí interiéru jsou dva toskánské sloupy, podepírající kruchtu pro varhany. U kostela je hřbitov.

Na Hradním vrchu stával palác knížete Gejzy, rodiště budoucího maďarského krále sv. Štěpána I. V roce 1543 původní bazilika zničena během tureckých válek. Stavba nové katedrály zahájena r. 1822, dokončena r. 1869. Největší kostel v Maďarsku.