kostel Panny Marie a sv. Vojtěcha

Ostřihomská bazilika je největším kostelem v Maďarsku a patří mezi největší kostely Evropy, z celosvětového hlediska je na 18. místě. Její vnitřní plocha je 5 600 m². Je 118 m dlouhá a 49 m široká. Má dobu dozvuku více než 9 sekund. Její kupole, tvořící polokouli, je uprostřed a má 12 oken. Je vysoká 71,5 m, má průměr 33,5 metrů a je zvenku vysoká 100 m. Schody se počítají na 400, počínaje od krypty. Oltář zobrazující Nanebevzetí Panny Marie je největší obraz na světě namalovaný na jednom plátně. Obrovská krypta postavená ve staroegyptském stylu v roce 1831 je dnes místem posledního odpočinku ostřihomských arcibiskupů..

stoletím předtím< než ho král Béla IV. přestěhoval do Visegrádu a později do Budína. Stával tu také kostel zasvěcený svatému Vojtěchovi z rodu Slavníkovců, který tu několik let pobýval, když právě tady Štěpána vychovával. Po přestěhování hlavního města do Budína zde však zůstali katoličtí představitelé země. V roce 1543 byla původní bazilika zničena během tureckých válek. Během turecké okupace, která postihla celé tehdejší Uhry a dnešní jižní Slovensko, odsud musel uprchnout arcibiskup a přesídlit do Trnavy. Po vytěsnění osmanských vojsk několik ostřihomských arcibiskupů plánovalo výstavbu nové katedrály, nicméně výstavba byla zahájena až v roce 1822. Stavba byla ukončena za úřadování arcibiskupa Jana Scitovského a slavnostní vysvěcení se konalo 31. srpna 1856. Stavba byla dokončena v roce 1869. Je největším křesťanským chrámem v zemi. Současná bazilika je zasvěcená Panně Marii a sv. Adalbertovi, tj. svatému Vojtěchovi..