Výsledky hledání míst

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Na místě románského kostela německých kupců (poprvé přip. snad 1069), goticky upravovaného, postavili 1732-7 zdejší benediktini dle projektu K. I. Dientzenhofera vrcholně barokní chrám. Po zrušení kláštera 1785 profánní využití, od 1865 pravoslavný.

Stavba z počátku 13. století v sobě slučuje kostel a pozůstatek obranné kurie (tribunová věž s obrannými patry). Poškozen za husitských válek, kdy zanikla horní patra věže. V 18. stol. přistavěna jižní předsíň a sakristie, počátkem 19. stol. západní věž.

Původně gotický kostel byl po požáru v roce 1620 zbarokizován, věž na západě z roku 1704. Jednolodní, se sklenutým presbytářem a sakristií.

Barokní kostel sv. Mikuláše je jednolodní orientovaná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a věží. Byl postaven r. 1704 na místě starší stavby patrně již románského původu. Prošel několika úpravami, z nichž nejrozsáhlejší byla r. 1896. Oltářní obraz ukradený r. 1988 nahrazen r. 2001 novým.

Kostel sv. Mikuláše je na náměstí v Boru u Tachova. Je barokní, jednolodní, po straně sakristie s oratoří v patře. Na jižní straně pozdně gotická hranolová věž s ochozem. První zmínky jsou z konce 13.st. Dnešní vzhled je z přestavby z 1.pol. 18.st. Autor projektu byl architekt Jakub Auguston.

Románská rotunda sv. Mikuláše na Zámeckém vrchu v areálu knížecího hradu. Stavba z přelomu 11. a 12. století byla v polovině 19. stol. přestavěna arch. Kornhäuselem do podoby novorománské kaple. V 70. letech 20. stol. obnoven její původní vzhled.

Na základech původního gotického kostela vystavěn r.1517 Benediktem Rejtem a pravděpodobně i Pavlem z Pardubic. Stanové střechy kryté břidlicí. V l.1885–1902 arch. Mockerem a pak Hilbertem celková oprava kostela. Další opravy dokončeny v r.1992.

Jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží při západním průčelí. Původně pozdně románský kostel z poloviny 13. stol., ve 14. stol. kostel farní. V letech 1787–1789 barokně přestavěn. Věž stavebně upravována v 19. století.

Novogotický kostel postavený v letech 1906 až 1907. Jedná se o podélnou jednolodní stavbu postavenou částečně z režných a částečně z glazovaných cihel. Hranolová věž dosahuje výšky 75 m. Jméno projektanta není jednoznačně známo.

Římskokatolický kostel pocházející z r. 1696, v 18. stol. barokně přestavěn, později obohacen empírovým průčelím, v r. 1940-41 zvýšena věž a v ní umístěny radniční hodiny. Kostel opraven v letech 1999-2000.

Původně dřevěný. R.1557 Vilém z Valdštejna vystavěl kamenný kostel. Kolem r.1600 rytíř Jiří Šípař Zásmucký ze Zásmuk přistavěl presbyterium. R.1700 Ferdinand hrabě z Harrachu vystavěl kamennou věž. Kol. r.1740 přistavěna barokní kaple sv. Trojice.

Postaven roku 1352, ve zdivu skryta původní budova středověkého kostelíka. Pod kostelem hrobka Bornů. Za Kašpara Leopolda Perglara z Perglasu v letech 1724 až 1738 barokně přestavěn.

Zřícenina gotického kostela, dokončeného ve 14. st. a barokně přestavěného (závěr, přístavba věže) v 17. st. Jeho založení je připisováno pivoňskému klášteru. Dochována věž s osmibokou barokní nástavbou, zříceniny lodi a presbytář s got. portálkem.