Výsledky hledání míst

Údajně nejstarší vejprtský kostel vznikl zřejmě v polovině 16. století. Později fungoval jako hřbitovní, v době stavby nového farního kostela zastával jeho funkci. Po zrušení hřbitova roku 1908 bez využití, po roce 1945 zchátral. V majetku města, od roku 2000 probíhá oprava na kulturní síň.

Původně gotický svatostánek byl roku 1716 přestavěn barokně. Po polovině 18. století postavena hranolová věž. Jednolodní kostel s pětiboce zakončeným závěrem má na severu mělkou boční loď s emporou, na jihu čtvercovou sakristii, mariánskou a hrobní kapli. Stojí na návsi a je využíván k bohoslužbám.

Románský kostel sv. Martina byl postaven ve 2. čtvrtině 13. století snad Sulislavem z Trnovan. Další přestavby vrcholně gotické, a také po požáru v roce 1790 a 1841. Dnes chátrá. Jednolodní kostel s hranolovou věží v západním průčelí má odsazený trojboce zakončený závěr se sakristií od jihu.

Původně gotický kostel z 15. století založil Jiří z Kravař. Za Žerotínů (po roce 1500) sloužil kostel bratrské církvi. Od r. 1629 sloužil kostel katolické církvi. V l. 1625, 1704 a 1718 vyhořel. a 1720-25 byl přestavěn barokně. Roku 1785 byl zrušen hřbitov kolem kostela.

Současný raně barokní kostel sv. Martina byl postaven v letech 1640-1643 Milotou ze Zástřizl na místě staršího chrámu. Roku 1672 u kostela vznikla i fara. V letech 1920-1922 byl kostel rozšířen o příčnou loď podle plánů architekta Dominika Feye. V kostele jsou dodnes čtyři původní zvony.

První zmínka o kostele v Kerharticích pocházejí z konce 16. století. V r. 1804 byl na jeho místě postaven kostel nový. Obec zanikla v důsledku odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce a v důsledku stavby vodní nádrže Kružberk. Opuštěný a zchátralý kostel byl zbořen v r. 1985.

Pozdně románský jednolodní orientovaný kostel s odsazeným pravoúhlým kněžištěm snad z konce 13. století. Poprvé uváděn roku 1348. Goticky a barokně upravován, loď byla přestavěna 1863, sakristie přistavena v první třetině 20. století. Rekonstrukce v letech 1992 – 93. Památkově chráněn od roku 1958.

Původně románský kostel založený r. 1136 olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem byl později přestavěn v gotickém a následně barokním slohu. V kostele se dochoval gotický zvon, který je jedním z nejstarších na Moravě. Nedílnou součástí areálu je fara z r. 1713.

Kostel sv. Martina v Olešné doložen jako farní v polovině 14. stol., barokně přestavěn v 18. stol. V ohradní zdi zrušeného hřbitova za presbytářem hranolová patrová zvonice s bránou. Vybavení kostela převážně z 19. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Rakovník.

Pozdně románský kostel sv. Martina, nacházející se nad Dolními Loučkami, prodělal ve své historii několik stavebních úprav, zejména v baroku. Poprvé zmíněn až roku 1381, v roce 1486 došlo ke změně patrocinia. Dnešní portál na západní straně věže byl osazen druhotně.

Gotický kostel z konce 13. století vypálen s celou obcí r. 1469 Uhry, obnoven až v baroku, kdy byly Slatiňany samostatným panstvím. Současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1891-1892 podle plánů Františka Schmoranze, tehdy farní kostel rozšířen a spojen krytou chodbou se zámkem.

Současný barokní kostel byl postaven v letech 1751-1753 na místě starší gotické stavby. V r. 1756 byl slavnostně vysvěcen. V r. 1826 byla postavena nová věž. Na konci II. světové války byla kostelní věž poškozena. Poté byla zvýšena a opatřena novou cibulovitou střechou.

Kostel sv. Martina prvně doložen r. 1362, z gotické stavby dochována křížová klenba presbytáře. Současná jednolodní orientovaná stavba s mohutnou hranolovou věží při jižní stěně lodi je barokní z r. 1730 podle plánů T. Haffeneckera. Vnitřní vybavení zčásti barokní a zčásti novogotické.

Kostel sv. Martina gotického původu z r. 1359 stojí na funkčním hřbitově. Do současné barokní podoby byl přestavěn v polovině 18. stol. Od r. 2005 je chátrající stavba v majetku obce a opravována, interiér převážně vyklizen. K církevním obřadům kostel není využíván.

V jádře gotický kostel sv. Martina z konce 13. či počátku 14. stol. Nejstarší částí stavby je současný presbytář. Jednolodní kostel s mohutnou průčelní věží snad původně i pevnostního charakteru. Na přelomu 18. a 19. století upravován. Kolem kostela je starší hřbitov obehnaný kamennou zdí.