Výsledky hledání míst

Gotický kostelík prvně zmiňovaný k r. 1468 vznikl pravděpodobně v 1. polovině 15. stol. V letech 1564–1575 proběhla renesanční přestavba. V r. 1605 byl u kostela zřízen nový městský hřbitov. V r. 1701 byla přistavěna barokní věž.

V letech 1600–1602 nechal rytíř Heřman Varlich z Bubna postavit kostel s dřevěnou zvonicí. Po smrti zde byl také pohřben a dodnes je zde jeho náhrobek. V 2. pol. 19. století, zřejmě v letech 1864-1866, byl kostel novogoticky přestavěn do současné podoby. Donátory stavby byli Bubnové.

Kostel pochází z roku 1720, upravován v 1. pol. 19. stol. Doklad vývoje vesnické sakrální architektury. Jednoduchý pozdně barokní venkovský bezvěžový kostel. Nad závěrem lodi sanktusník ukončený jehlancem. Kostel památkově chráněn od r. 2005.

Kostel Nejsvětější Trojice s farou byl vybudován zásluhou knížete Antonína Floriána z Liechtensteinu. Stavba byla dokončena v r. 1718 a následně v letech 1768-1770 významně rozšířena ve vrcholně barokním slohu. Naposledy přestavěna v letech 1935 a 1962.

Pozdně gotický kostel byl postaven v l.1613-1615 tehdejším majitelem panství Janem Čejkou z Olbramovic pro místní evangelíky. V r. 1622, byl luteránský kostel zrušen a r. 1627 se stal kostelem hřbitovním. V r. 1735 upraven barokně.

Kostel vystavěn barokně za patronátu Jos. Max. Kinského r. 1735. Zděná, omítnutá jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží v západním průčelí. Věž dvoustupňová s makovicí, lucernou a vysokou špicí. Hlavní oltář soudobý, kazatelna barokní. Kulturní památka od r. 1965.

Kostel přestavěn v l. 1815–16 ze starší zrušené sýpky. Jednolodní orientovaná zděná stavba s odsazeným, segmentově zaobleným presbytářem. Plochostropý interiér lodi přechází vítězným obloukem v rovněž plochostropé kněžiště. Nad průčelím hranolová věž s lucernou a makovicí.

Kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách je gotického původu asi z 13.-14. stol., renesanční věž přistavěna počátkem 16. stol. Největší přestavba v baroku provedena v 60. letech 18. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Renesanční evangelický kostel byl vystavěn v letech 1574 -1580, patrně na místě stavby starší, za Balašů. V stoletích 17. a 18. doznal chrám přestaveb za Pálffyů. Roku 1808 postihl kostel požár a věž byla opatřena skromnou stříškou. Teprve léta Páně 1924 nabyla věž podoby dnešní.

Barokní farní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v l. 1790–1792 stavitelem Michaelem Clementem. Je součástí památkově chráněného areálu, který dále tvoří ohradní zeď s 10 kaplemi křížové cesty, dvě volně stojící novogotické pohřební kaple, vstupní brána a kovaný krucifix u vstupu na hřbitov.

Původní pozdně barokní kaple z let 1777-1780 byla významně rozšířena r. 1873 na kostel v historizujícím slohu. Nyní farní kostel Nejsvětější Trojice s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 chráněná kulturní památka a historická dominanta obce.

Klasicistní kostel byl postaven r. 1786 na místě pův. dřevěného kostela (postaven cca r. 1560, stržen r. 1785). Mobiliář je převážně klasicistní z doby vzniku kostela, doplněný koncem 19. stol. Cenný soubor barok. obrazů křížové cesty z 2. pol. 18. stol. R. 1899 vyzdoben freskami (Pavel Assmann).

Novorománský kostel byl postaven v l. 1883–1884. Se sousední kaplí sv. Františka Xaverského (1723) a hřbitovem utváří jednotný soubor. Za I. sv. války zrekvírovány kostelní zvony, vráceny r. 1997. Od r. 1994 patří kostel s kaplí mezi národní kulturní památky ČR. Před kostelem stojí kříž z r. 1884.

Kostel byl postaven v l.1513–1523 za Jana Černčického z Kácova. R. 1526 vyhořel, poté opraven. Přestavěn v r. 1534 za Vojtěcha z Pernštejna a r. 1540 za Jana z Pernštejna. R. 1556 prodloužen. Opakovaně upravován a obnovován v 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení ze 17.–18. stol. Kulturní památka ČR.

Původně protestantská modlitebna z r. 1605, vystavěná rodem Grünů ze Stürzenberga. V r. 1665 ji nechala nova majitelka panství, Blanka Polyxena hraběnka Collalto, vysvětit jako katolickou kapli. Upraven a rozšířen v roce 1718 Janem Kryštofem Říkovským rytířem z Dobrčic, hejtmanem Jihlavského kraje.