© Luděk Vláčil 07/2025
Malacky jsou okresní město ležící na západním Slovensku, přibližně 35 kilometrů severně od Bratislavy. Nacházejí se v Záhorské nížině na úpatí Malých Karpat a městem protéká říčka Malina. Historii města připomíná zámek (slovensky kaštieľ) Pálffyů s rozsáhlým parkem, který je oblíbeným místem pro odpočinek i společenské akce. K dalším památkám patří synagoga, klášter františkánů s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a římskokatolický farní kostel sv. Trojice, stojící na křižovatce ulic Záhorácka a Brnianska. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb.
Kostel je jednolodní stavba s valenou klenbou, přičemž presbytář je zakončen polygonálním závěrem. Věž je umístěna na západním průčelí. Renesanční ochoz z roku 1672 vypovídá o tehdejší výstavbě a dokončení věže. ...V dubnu roku 1808 věž postihl požár; od té doby ji kryla střecha v podobě bílého jehlanu. Současnou podobu získala věž roku 1924. Hlavní oltář je barokní a pochází z počátku 18. století, kazatelna pak z druhé poloviny 18. století..
První písemná zmínka o městě Malackách pochází z léta Páně 1206, kdy se jméno osady poprvé objevuje v psaných pramenech. Kostel zde stál snad již od 14.-15. století. ...Roku Páně 1560 byla v městě založena katolická škola pro chlapce a o rok později se v listinách připomíná též existence farnosti. Nový kostel byl vystavěn, patrně na místě starší stavby, protestanty za výrazné podpory zeměpanského rodu Balašů (Balašovci, Balassovci), kteří byli rovněž evangelíci. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem vznikla v letech 1574–1580 v renesančním slohu, pravděpodobně na místě chrámu staršího. Kolem kostela byla vystavěna škola a evangelická fara a poté zde začalo vznikat nejstarší náměstí. Po roce 1622 nastala doba nová, neboť Malacky přešly do držení mocného a váženého uherského rodu Pálffyů (Pálfiovci, Pálffyovci). Tento šlechtický rod se stal hlavním nositelem rekatolizačního úsilí v kraji a rozhodl se přetvořit dosavadní chrám v důstojný a reprezentativní farní kostel. Původně gotický objekt byl podroben rozsáhlé přestavbě: loď byla rozšířena a presbytář nově upraven. Starší gotické prvky nebyly zcela odstraněny, nýbrž citlivě začleněny do nové stavby. Roku 1672 byla věž kostelní obnovena v duchu pozdní renesance, jak dosvědčuje letopočet vytesaný do kamenného ochozu. V průběhu 18. století prošel kostel jak zevně, tak i vnitřně barokní přestavbou. Mezi nejvýznamnější sakrální památky interiéru náleží kazatelna z druhé poloviny 17. století. Původní hlavní oltář, zhotovený roku 1755, nesl ve svém středu malovaný obraz Nejsvětější Trojice. 18. století lze pokládat za dobu vrcholného rozkvětu kostela. Interiér byl obohacen bohatou barokní výzdobou, oltáři, kazatelnou, sochami světců i malbami, jež měly povznést mysl věřících k rozjímání o božských tajemstvích. Hlavní oltář zasvěcený Nejsvětější Trojici se stal výrazným symbolem obnovené katolické víry i stability místního panství. Chrám byl svědkem slavností, křtů, sňatků i pohřbů a plnil nezastupitelnou roli v duchovním i společenském životě města. Roku 1808 kostel vyhořel a věž dostala na vrchol jen malou stříšku ve tvaru jehlanu. V této podobě je zachycena i na nejstarších známých fotografiích, které vznikly na začátku 20. století. Teprve léta Páně 1924 nabyla věž podoby dnešní. Dnes je kostel Nejsvětější Trojice nejen hlavním farním chrámem města Malacky, nýbrž i významnou kulturně-historickou památkou..
|
Přihlášení |
