Výsledky hledání míst

První zmínky o kostelu z 1. pol. 13. stol. Původně gotické kněžiště v 17. stol. upravováno. V letech 1987 až 1991 kostel opravován a pod zvonicovým patrem věže objevena kamenná ostění gotických oken, dnes již bohužel osekaná a překrytá omítkou.

Románský kostel z 1.pol.13. st. Jednolodní stavba s věží a půlkruhovou apsidou. Strop zaklenut v 16.st. V baroku přestavěn vrcholek věže. Na vých. průčelí trojúhelníkový štít a socha sv.Jakuba. Štěrbinové románské okno.

Kostel založen patrně ve 12. století. Na konci 13. století byl románský kostel přestavěn goticky. O bazilikální trojlodí byl rozšířen v letech 1360-70. V letech 1859-60 byl upraven v novogotickém slohu a rozšířen.

Barokní kostel nechal postavit Albrecht z Valdštejna. Roku 1701 byl vysvěcen, 1768 podruhé vyhořel, do roku 1770 rekonstruován. Kostel nemá věž. Strany lodi zdobí obrazy svaté rodiny a obraz sv. Anny s Pannou Marií, sochy sv. Zachariáše a sv. Anny.

Gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěný v r. 1717, o pět let později byla přistavěna věž. Starší ze dvou zvonů je údajně z r. 1378. Zařízení kostela je převážně z 2. poloviny 18. století, na kazatelně obrazy evangelistů z konce 17. století.

Stavba pozdně barokního kostela s věží u východního závěru dominuje Podbořánkám od roku 1781. Následky devastace po II. světové válce odstranila nedávná oprava.

Močidlecký kostel vznikl roku 1782 výraznou přestavbou původně gotické svatyně, připomínané od poloviny 14. století. Obklopen hřbitovem, západně od něj bývalá fara z 18. století: mohutný opěrák na jižní straně napovídá staršímu původu.

Kostel v Ratenicích byl postaven roku 1811 v opožděném a zjednodušeném barokním stylu. Provedení západní věže s rohovými opěráky nevylučuje využití starší konstrukce. Naopak lomená okna schodišťové vížky jsou zřejmě projevem raného historismu.

Raně barokní (podle některých pramenů starší) kostel v Letařovicích je jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem, hranolovou věží v průčelí a čtvercovou sakristií. Pozoruhodný je kazetový strop s 60 výjevy ze života patrona. U hřbitova památné lípy.

Kostel ve 14. stol. farní, r. 1746 přestavěn barokně, r. 1900 obnoven. Mobiliář z konce 17. stol. Obdélná loď, presbytář zakončen půlkruhem, západní vstup krytý předsíní, ve štítě barokní sochy, na severu hranolová věž s cibulovou střechou.

Barokní kostel postavený ke konci 17. století stojí na mírném návrší v západní části obce, zřejmě na místě svého staršího předchůdce. Zařízení z doby výstavby kostela. Ve stěnách kostela druhotně osazeny renesanční náhrobníky.

Barokní kostel, postavený v letech 1747–52 stavitelem Antonínem Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1352. Secesní vnitřní výmalba pořízena při opravě roku 1902. Kolem kostela hřbitov s mariánskou kaplí, márnicí a klasicistní hrobkou.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

Původně gotický farní kostel v Benešově nad Černou vznikl počátkem 30. let 14. století údajně přestavbou starší kaple. Barokně byl upraven roku 1630, naposledy rekonstruován v 90. letech 20. století.

Kostel v Kounicích doložen jako farní r. 1352. Roku 1769 byla věž snížena o jedno patro. Gotická loď kostela r. 1834 stržena. V letech 1834–1836 vystavěna nová loď v novorománském slohu.