Výsledky hledání míst

První písemná zmínka o farnosti pochází z r. 1784. Současný novogotický farní kostel sv. Floriána byl dokončen v r. 1859, snad na místě původní barokní kaple z 2. poloviny 18. století. Na počátku 20. století byly do oken instalovány barevné vitráže.

Součást výjimečného kaplického areálu dvou těsně sousedících kostelů. Menší kostel vznikl zřejmě po požáru roku 1507 na místě původního kostelíka ("kaplice"), který po vzniku města sloužil českým obyvatelům.

První zmínka o obci Vícov pochází z roku 1358. Farní kostelík sv. Floriána byl zřízen arcibiskupstvím na náklady obce v roce 1730, vysvěcen v roce 1750. Boční oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové.

V letech 1597–1601 postavil Hans Boge z Pirny pro Rudolfa III. z Bünau kostel ve stylu saské renesance v sousedství současně budovaného zámku. Luterský do 1627, poté katolický. Oprava 1887, po roce 1945 devastace. Od roku 2008 NKP, postupná obnova.

Na místě původní kaple vystavěn v letech 1810 – 11 nový kostel sv. Floriána, v průčelí s hranolovitou zvonicí. V ní zavěšeny dva zvony.

Kostel v novogotické stylu vystavěn v letech 1873–75. Roku 1962 zapsán do seznamu státem chráněných památek. Věž původně 48 m vysoká byla po jejímu zřícení nově vystavěna, ale o 8 m nižší.

Novogotická stavba z let. 1886–87 z režného zdiva, vysvěcená v r. 1893. Nahradila starší dřevěný kostel sv. Máří Magdaleny ze 14. století.

Farní, původně gotický, kostel, připomínán r. 1352. Za vlastnictví řádu křížovníků v l. 1685–88 byl přestavěn barokně. Opravován byl v l. 1906, 1958, 1993–94. Na hřbitově márnice z 18. stol. s nástropním obrazem Posledního soudu.

Hřbitovní kostelík sv. Františa Serafinského byl postaven v roce 1622 spolu s novým příborským hřbitovem. V roce 1994 celkově opraven.

Kostel byl vystavěn v letech 1838–1841. Budova je obdélná, sálová s hranolovou věží nad vstupním průčelím.

Kostel byl postaven v l. 1590-1593 (stavitelem pravděpodobně Baltassare Maggi) jako bratrský. R. 1643 věnován piaristům, kteří jej v l. 1682-87 přestavěli v raně barokním stylu (arch. G. P. Tencalla). R. 1739 poškozen požárem, poté nově zařízen. Monumentální brána z r. 1757 (F. A. Grimm, V. Böhm).

Barokní kostel byl vybudován v l. 1715-1716 přestavbou původní gotické kaple. Přestavbu inicioval olomoucký hejtman Rudolf Kryštof Přemysl z Wittenu. R. 1817 byl kostel znovu stavebně upravován. Architektonickou zajímavostí je tribuna nad varhanní kruchtou.

Románský kostel z 2. pol. 12. stol. přestavěný barokně (1751-57) a neoslohově (1840,1860). Obdélná jednolodní stavba s hranolovou věží v čele. Loď členěna polopilíři s pilastry na tři přibližně čtvercové prostory. Na severu drobná čtvercová sakristie.

Gotický kostel se prvně připomíná v roce 1394. Roku 1569 byl zbořen a na jeho místě postaven kostel renesanční. Roku 1829 a 1853 proběhly úpravy kostela. V roce 1990 byly vysvěceny dva nové zvony, František a Marie.

Kostel sv. Františka Serafínského byl postaven až v 19. století v empírovém stylu v blízkosti loretánské kaple, která do té doby byla poutním místem. Vlastní kaple se nachází na severní straně kostelní lodě.