Výsledky hledání míst

Zbytky zámku. Původní fojtství někdy po r. 1749 buď za Vavřince z Gilgenheimu nebo pozdějších majitelů změněno na zámek. Od r. 1841 jej vlastnili Priessnitzové, od r. 1920 Erich Lundwall. V r. 1945 byl zkonfiskován.

Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.

Zřícenina hradu, založeného ve 13 stol. pány z Wallsee. Od roku 1411 v držení významného rodu Hofkirchenů. Hrad byl rozšířen v 15. stol. a renesančně přestavěn kolem r. 1580 za Wolfganga z Hofkirchenu. R. 1620 zkonfiskován, poté časté střídání majitelů. Od r. 1708 nevyužíván a stal se zříceninou.

Pozdně gotické panské sídlo z přelomu 15. a 16. století vybudované za Jana ze Zedtwitz, přestavěné na pozdně renesanční zámek na počátku 17. století. Po roce 1767 byla část areálu zbořena, k další devastaci docházelo po roce 1945. Dnes se dochovala jen vyhořelá budova na severozápadním nároží.

Zřícenina hradu, vystavěného na ochranu hranice. R. 1289 v držení pána Ugrina. R. 1315 byl opravován, jsa poškozen v bojích M. Čáky Trenčianského s Karlem Robertem. R. 1394 v maj. Stibora ze Stiboríc, v 15. stol. opevněn. Z dalších majitelů: Oswald z Bučian, Nyáryovci, Motešičtí. Obýván do 18. stol.

Rekonstruovaný soukromý hrad. Postaven po r. 1352, přestavěn koncem 16. st. Během 17. st. opuštěn, poč. 18. st. již pustý. Od r. 1997 opravován a nevhodně dostavován. Z hradu dochována velká obytná věž s částí hradby, část budov nově postavena.

Hrad z roku 1272. Roku 1670 ho obsadilo a následně záměrně zničilo císařské vojsko. Od té doby zříceniny rychle chátraly a výsledkem je dnešní stav.

Zdaleka viditelné zbytky hradu, založeného snad Házmburky ve 14. st., poté v majetku Kaplířů ze Sulevic, r. 1422 obléhán husity. V 16. st. opuštěn, na poč. 17. st. uváděn jako pustý. Zachovány zbytky věžovitého paláce a opevnění.

Chátrající hřbitovní kostel. Jako farní je uváděn již před rokem 1389. Ve druhé polovině 19. stol. byl upraven v pseudorománském slohu. Dnes ve velmi špatném stavu, hřbitov je také neudržovaný s otevřenými hroby.

Kostel založen oseckým klášterem před r. 1358, barokně přestavěn Fr. M. Kaňkou v letech 1729-1732. Jako poutní opraven r. 1931. Od r. 1953 vojenské skladiště řepky, r. 1966 po úmyslném zapálení vyhořel. Od r. 2003 zřícenina stavebně zajišťována, od r. 2012 provizorně zastřešena a oplocena.

Zřícenina poutního kostela Narození Panny Marie z r. 1666 nad Lutovou. Kostel za Josefa II. zrušen. Po nezdařeném odstřelu zůstala dodnes stát západní stěna. Před zříceninou každoročně sloužena poutní bohoslužba. Zastavení křížové cesty přenesena na místní hřbitov.

Zřícenina opevněného kostela založeného zřejmě ve 13. stol. V 15. stol. jej obsadilo vojsko Bratříků, mezi nimiž bylo mnoho bývalých husitů, proto je nazýván Husitský kostolík. Během I. světové války vyhořel a již nebyl obnoven. Začátkem 80. let. 20. stol. zakonzervován a zastřešena věž.

Kostel byl vybudován v r. 1589 a sloužil jako farní. V r. 1806 byl opraven a v r. 1834 měl tři oltáře. Po II. světové válce bylo německé obyvatelstvo vysídleno a kostel se stal součástí vojenského újezdu Libavá. Od té doby chátral a dnes je již zříceninou.

Jednolodní románský kostel ze zač. 12. stol., jeden z osmi v klášterním údolí Glendalough. Opuštěn v důsledku náboženské reformace v 16. stol. Malá kruhová kostelní věž spadla během bouře r. 1818. V 19. stol. kostel zakonzervován. Dobře dochovaná zřícenina, románský a předrománský portál.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.