Výsledky hledání míst

Kostel vznikl přestavbou staršího kostela, postaveného v Habarticích protestanty již v předbělohorské době (přesný rok není znám). Při rekatolizaci byl kostel zasvěcen Neposkvrněnému početí P. Marie a r. 1842 byl výrazně přestavěn a rozšířen. U kostela je hřbitov, celý areál je obehnán ohradní zdí.

Novogotický kostel nahradil v obci starý kostel sv. Jiljí, zcela zničený požárem r. 1854. Nový kostel byl postaven v l. 1860-64, slavnostně byl vysvěcen 2. 7 .1876. Sochařská práce v průčelí je dílem vídeň. sochaře J. Heinricha. Nad vstupem erby olomouckého arcibiskupství a rodu Fürstenberků.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie z l.1896-99 vystavěn podle návrhu arch. C. Sitteho, stav, K. Kerna a K. Bluma. Jednolodní novogoticko-románský stavba s dvouvěžovým průčelím dominuje severní části nám. S. Čecha (taktéž arch. C. Sitte).

Jednolodní pozdně barokní kostel z l. 1751–53, na místě staršího kostela z r. 1465, vyhořelého r. 1749. Založen však patrně ještě dříve. Kolem areál hřbitova s hrobkou rodu Bellegarde.

Kostel Neposkvrněného Početí P. Marie v hrázděném neogotickém alpském vysokohorském slohu z roku 1888 podle projektu arch. G. Majunkeho. V r.1929 kostel poškozen a r.1932 snesena věž. R.1959 rekonstrukce a výstavba nové věže. Vitráže z let 1977-79.

Barokní jednolodní kostel s věží, situovaný uprostřed rozlehlé návsi, na jejím nejvyšším bodě. Kostel nebyl přestavován, v současnosti je zchátralý a není využíván k původním účelům.

Novorománský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie postavený v letech 1909 až 1910 ze sbírek věřících.

Stavba z let 1898-1906 podle plánů Pietra Bigaglia z Benátek, jako kopie benátského kostela Santa Maria dell´Orto na objednávkou rodiny Clary-Aldringenů. Věž vysoká 33 m má otevřenou zvonici s benátskou římsou, střechu zdobí dvojitý benátský kříž.

Moderní katolický kostel, kde hlavní části jsou ze dřeva a bohatě prosklený. Postaven uprostřed městské zástavby Strašnic, nedaleko od stanice tramvají "Nádraží Strašnice"

Secesní kostel, vybudovaný v letech 1910–1913 podle projektu městského architekta Franze Holika. Vysvěcen v roce 1914 brněnským biskupem Pavlem Huynem. Uvnitř stylové secesní zařízení.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie má jádro z r.1491, barokně upravený v r. 1722. Do r. 1483 místní obyvatelé využívali kostel v Modřicích, než byla dostavěna kaple Panny Marie v Želešicích. K ní byla v r. 1676 přistavěna kaple sv. Josefa a v r. 1795 zvětšena do dnešní podoby farního kostela.

Filiální kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Hojsově Stráži vznikl mezi lety 1824-1826 na místě, kde se dříve nacházela dřevěná kaple zasvěcená Panně Marii Růžencové z let 1760-1761. Je součástí farnosti Nýrsko, ale pravidelné bohoslužby se v něm neslouží.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Práčích je historizující stavba s novorománskými prvky z doby kolem r. 1900. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. V seznamu kulturních památek byl zapsán v letech 1958-1987, v současnosti již památkově chráněn není.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Topolné byl postaven ze sbírky občanů v letech 1936-1940 v historizujícím slohu. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Bílovice a konají se v něm pravidelné bohoslužby.