Výsledky hledání míst

Klasicistní římskokatolický filiální kostel Nalezení sv. Kříže byl dokončen v roce 1835. V roce 1890 a později roku 1921 byl rekonstruován.

První zmínka o kostele ve Frýdlantu pochází z roku 1316, není však jisté, zda se týká dnešního děkanského chrámu. I ten ale vznikl do konce 14. století. Stáří dodnes zachovalých konstrukcí je však nejisté, rozhodující pro vzhled stavby byla přestavba v letech 1501–51 a restaurace, provedená 1889–92.

Barokní jednolodní kostel nechal v letech 1712 – 14 postavit děkan Seidel z nedalekého Německého Brodu. Podle pověsti stojí kostel na místě zázračné studánky a hornické kaple snad ze 13. století. V kostele je umístěn oltář svatého Prokopa ze zrušeného kostela sv. Markéty mezi obcemi Suchá a Lípa.

Původní gotický kostel přestavěn v 17. století. V letech 1840–41 přistavěna zděná věž. Kostel je obklopen hřbitovem s ohradní zdí, do níž je vsazeno sousoší Kalvárie.

Gotický kostel z II. třetiny 14. století s barokně přestavěnou lodí zaujímá hřbet vyvýšeniny v centru vsi. Součást areálu se hřbitovem a zvonicí (viz heslo), rozšířeného zřejmě v 19. století o západní parkovou část s krucifixem a pomníkem padlých. Vnitřní zařízení pochází ze 17.–19. století.

Na hřbitově raně gotický kostel Nalezení sv. Kříže z pol. 14. stol. s barokně upravenou lodí. Jednolodní stavba s mohutnou hranolovou věží před západním průčelím, v ní zachována střílnová okénka. V interiéru dva gotické hrotité portály, sanktuarium, sedile. Zařízení kostela nyní pseudoslohové.

Kostel Nalezení sv. Kříže ve Chvalaticích je pozdně barokní stavba z r. 1750 navazující na starší kapli využitou jako sakristii. Věž pochází z r. 1770. Kostel v podobě z poslední velké rekonstrukce v r. 1850 je kostelem farním a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově stojí u hřbitova při severovýchodním okraji protáhlé obce. Barokní kostel vystavěn v letech 1752-1756 na místě starší stavby. Nyní děkanský s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z Třebechovic pod Orebem.

Kostel Nanebevstoupení Páně ve Srubech je pseudohistorická stavba z let 1877-1878 na místě původní gotické svatyně. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Choceň s pravidelnými měsíčními bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Renesanční dřevěný kostel byl postaven r. 1739 na místě pův. dřevěného kostela z r. 1360 (r. 1654 zmiňován jako velmi sešlý). Interiér kostela je vyzdoben jedinečnými původními malbami z doby stavby kostela (nalezeny r. 1952) – jediný takový kostel v Čechách. V 90. l. 20. stol. byl zrekonstruován.

Novogotický kostel Nanebevstoupení Páně byl vybudován starokatolickou církví v letech 1889–90. Dominantou interiéru je dřevěný novogotický oltář z dílny Jindřicha Černého, s obrazem Učícího Krista od Antonína Sturma.

Empírový kostel Nanebevstoupení Páně vybudován v letech 1805-1810 pro potřebu vojenské posádky josefovské pevnosti jako obdoba kostela v pevnosti Terezín. Dominantní věž v ose presbytáře měří 54 metrů. Interiér se soudobým vybavením, některé prvky přeneseny ze zbořeného kostela zaniklé vsi Ples.

Prostá barokní jednolodní budova byla vystavěna v letech 1787–1788 na místě starší stavby připomínané v roce 1493. V západním průčelí hranolová věž kryta cibulí s lucernou. Jako stavitel je uváděn F. Jedlička z Heřmanova Městce.

Empirový farní kostel v Liběšicích nahradil po požáru starší stavbu, připomínanou poprvé ve 14. století, z níž se zachovala hlavní věž.

Roku 1230 zde byla na místě kaple z 12. století postavena bazilika. Současný kostel byl založen vévodou Zikmundem roku 1468. V roce 1494 byl dokončen a vysvěcen. Roku 1525 vznikly na věžích helmové střechy. Roku 1818 se stal biskupskou katedrálou. Za 2. světové války byl kostel těžce poškozen.