klášter Montserrat

Jiří je vytesána fráze „Katalánsko bude křesťanské nebo nebude“, která je považována za politické heslo Katalánců. Tato fasáda předchází vlastnímu kostelu, do kterého se vstupuje prostřednictvím atria. Kostel je jednolodní, 68 metrů dlouhý a 22 metry široký, s výškou 33 metrů. Podporují jej centrální sloupy, vyřezávané ze dřeva a představující proroky Izaiáše, Jeremiáše, Ezechiela a Daniela. V čele je hlavní oltář zdobený emaily z roku 1928, zobrazující různé biblické výjevy jako Poslední večeře, Svatby v Káně a Násobení chlebů a ryb. Na oltáři je umístěn kříž z 15. století. Těsně nad hlavním oltářem se nachází místo Panny Marie. Zde je socha Černé Panny Marie z 12. století, nad kterou jsou andělé držící korunu, žezlo a lilii. Refektář je ze 17. století a byl přestavěn v roce 1925. Kromě monumentálního kláštera zde můžeme navštívit také muzeum s šesti různými expozicemi. Najdete zde například nejstarší egyptský sarkofág, ale také obrazy slavných malířů jako byli El Greco, Caravaggio, Picasso, Dalí, Miró, Chagall a další. Je zde také uchováván středověký rukopis Libre vermell de Montserrat. Klášter je dodnes stále obýván asi 80 mnichy, kteří jsou stále činní ve výrobě vína. Děti se mohou zapojit do klášterní činnosti v chlapeckém pěveckém sboru Escolanía, který má svou historii již od 14. století..

Klášter byl několikrát opuštěn kvůli válkám, naposledy za války občanské v letech 1936–1939, ale vyplenil ho jen Napoleon. Důvod odchodu mnichů z kláštera byl prozaičtější. Vzhledem k umístění kláštera v podobě jakéhosi orlího hnízda nastaly potíže se zásobováním z údolí. Ale nakonec se vždy po uklidnění situace vrátili. Stavba baziliky Montserrat začala v 16. století. Její úplná rekonstrukce proběhla roku 1811 poté, co byla zničena během místní války. V roce 1881 jí papež Lev XIII. udělil status baziliky minor. Fasáda byla realizována v roce 1901..

Následující čtyři soboty pastýře doprovázel farář z Olesy de Montserrat, který měl zjevení potvrdit. Když se biskup dověděl o této události, zorganizoval návštěvu místa, během které objevili jeskyni, v níž byla nalezena Svatá socha. Biskup hodlal přenést sochu do Manresy, avšak při jejím vytahování z jeskyně socha tak ztěžkla, že s ní nebylo možno pohnout. Biskup tento jev vyložil jako přání Svaté Panny zůstat na tomto místě a nařídil zde vybudovat kapli. Další legenda o založení kláštera je spojena s poustevníkem Juanem Garinem. Juan Garin je legendární poustevník, který měl žít na hoře Montserrat. Podle legendy inspirován ďáblem usmrtil dívku Rikildu. Svého činu pak litoval a uložil si pokání, že se bude plazit jako zvíře po zemi, bez šatů a nikdy nevzhlédne k nebi. Žil v jeskyni a po čase jej zde vyslídili psi hraběte Vinifreda, otce zavražděné. Garinovi se pak dostalo odpuštění od Boha a dívka byla vzkříšena. Na místě jejího hrobu byl postaven klášter Montserrat a Rikilda se stala jeho první abatyší..