Výsledky hledání míst

Původně románský kostel s farou založili templáři někdy ve 2. pol. 13. stol. Někdy v 15. stol. byla přistavěna věž a počátkem 17. stol. sakristie. Při poslední přestavbě, v r. 1818, vznikla přístavba s novým vchodem a byla prolomena i nová okna. Nedávno opraven.

Kostel gotického původu z konce 13. 14. stol., přestavován renesančně i barokně, upravován dále v letech 1805-1807 a 1887. Prostá stavba bez věže se zařízením převážně ve stylu lidového baroka z doby kolem r. 1700. Oltářní obraz kopií obrazu z kostela ve Slatinách.

Kostel gotického původu v Bystřici přestavěn renesančně v 16. stol., v 19. stol. upraven novogoticky a přistavěna věž. Vnitřní zařízení novogotické z konce 19. stol., varhany z r. 1888. Nyní restaurován a využíván církví i obcí. Dochován renes. zvon a křtitelnice.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vsi Slunečná na Českolipsku je malá sakrální stavba z 2. poloviny 19. století.

Kostel vystavěn v letech 1766–1770 na místě románského kostelíka. Mohutná jednolodní pozdně barokní stavba. Interiér rokokový z 2. pol. 18. stol. Kolem kostela bývalý hřbitov. Přestavba na konci 18. stol. a pak r. 1909. Kostel památkově chráněn.

Kostel gotického původu ze 14. stol. zbarokizován r. 1701, z gotické stavby dochován presbytář, zdivo lodi a věž. Kostelní báň sražená vichřicí r. 1929 nahrazena novou. Zařízení částečně barokní a pak novoklasicistní. Kolem hřbitov s barokní zdí.

Kaple byla postavena v r. 1879 v historizujícím novogotickém slohu stavitelem Studničkou z Chrudimi. V r. 1918 byl pro válečné účely zabaven zvonek. Nový byl pořízen v r. 1922 a další v r. 1930. Později byla kaple povýšena na filiální kostel.

Farní kostel prvně zmiňovaný v roce 1350 byl zřejmě postaven v 1. pol. 14. stol. V roce 1724 jej nechal Štěpán Vilém hrabě Kinský barokně přestavět. V letech 1920-1921 byla podle návrhu pardubického architekta B. Dvořáka nákladem Oldřicha Kinského postavena samostatně stojící polozděná zvonice.

Gotický kostel v Nechanicích doložen již v 1. pol. 13. stol., barokně přestavěn v letech 1690-1692. Po požáru r. 1827 obnoven empírově r. 1833. Nové zvony odlity r. 1866. Farní kostel restaurován r. 1887, báň věže obnovena r. 1894. Pod kostelem hrobka rodu Schaffgotschů.

Krásná barokní stavba mariánského kostela v Petrovicích pochází z let 1724-1737 a nahradila gotický dřevěný kostelík ze 14. stol. a pozdější barokní kapli. Vybavení vesměs z 18. stol. V současnosti (2017) stavba staticky narušena a zajištěna oplocením.

Jednolodní římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven ve stylu klasicismu s prvky přetrvávajícího pozdního baroka v letech 1807-1814 jako náhrada za starší stavbu. U vnější stěny je náhrobník Protivce ze Zástřizl z r. 1505. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Skoro na stejném místě, kde stával původní gotický kostel, byl v letech 1704–24 vystavěn nový kostel v barokním slohu – jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, dvěma čtyřbokými věžemi v průčelí a příčnou lodí. Poslední opravou prošel v roce 1990.

Farní kostel někdejšího klášterního městečka Ostritz byl postaven při jeho vysazení ve 13. století. Až do roku 1784 příslušel pražskému arcibiskupství. Původně gotickou, barokně přestavěnou stavbu obklopuje bývalý hřbitov, na jeho východním okraji stojí klasicistní budova staré katolické školy.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se štíhlou hranolovou věží přisazenou k vysoké protáhlé lodi je situován na jihozápadním okraji obce. Kostel pozdně románského až raně gotického původu byl barokně upraven a je známý zdobnými varhany z r. 1703.