Výsledky hledání míst

Goticko-renesanční farní kostel postavený z kamene a cihel. Vnitřní vybavení je gotické až barokní.

Na malém vršku stávala malá dřevěná kaple. R.1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, zbořený r.1826. Zásluhou dr. Jana Theobalda Helda v r.1835 nahrazen současným kostelem Božího Těla.

Farní kostel Božího Těla v Kraslicích je monumentální trojlodní novorománská bazilika z let 1892-1896 se soudobým vybavením většinou z dílny Ferd. Stuflessera z tyrolského St. Ulrichu am Pillersee. Z původního kostela je barokní krucifix, dvojice andělů světlonošů, mosazný lustr a trojice zvonů.

Hřbitovní kostel z konce 16. století, barokně přestavěn v l. 1705 – 11, snad architektem Domenicem de Angeli. V interiéru 5 oltářů od sochaře Františka Bauguta. Západně od kostela hranolová zvonice s kostnicí z doby vzniku kostela.

Kostel postaven v 17. stol. Roku 1653 začal fungovat. Během ruské invaze r. 1655 zničen. Oprava v letech 1682-1690. Zpustošen během Napoleonovy invaze. Kostel přeměněn na sklad. R. 1918 katolíkům. Během sovětské éry změněn na sklad knihkupectví. Po získání nezávislost kostel navrácen věřícím.

Zaniklý gotický hřbitovní kostel Božího Těla je poprvé uváděn na konci 15. století. V 70. letech 17. století barokně přestavěn Janem Cypriánem Eusebiem s chotí Annou. V 18. století začal pustnout. Počátkem 19. století vykraden a v roce 1886 byl úřady pro zchátralost uzavřen. Zbořen byl v roce 1905.

Původně dřevěný kostel byl prvně zmiňován v r. 1384. Později několikrát zanikl a byl znovu obnoven. V l. 1600-1613 postaven zděný kostel. Později v l. 1699-1713 přestavěn a v l. 1776-1779 získal současnou barokní podobu. Z 18. stol. pochází i budova fary. V 19. a 20. stol. kostel opravován.

Původně gotický kostel sv. Václava z počátku 14. století postaven pravděpodobně stavebníkem do okruhu královského dvora. Pozdně empírově přestavěn v letech 1846–48, poté zasvěcen Božímu Tělu. V letech 1913–14 byly odkryty původní gotické detaily.

Kostel postaven v l. 1907–1908 nákladem hraběte Razumovského podle projektu L. Schneidera. Dvoulodní pseudorománská stavba s prvky německého romantismu. V r. 2000 proběhla náročná oprava kostela i hrobky Razumovských.

Eklektická bazilika, s prvky novorománského a secesního stylu, byla postavena v letech 1906–1910. Autorem projektu byl prof. arch. Karel Hugo Kepka. V letech 1911–1950 zde působila kongregace salvatoriánů a od roku 1990 františkánů.

Modernistický kostel na Pražském Předměstí v Hradci Králové byl postaven v letech 1928–32 podle projektu Bohumila Slámy. Vytváří západní čelo jedné z hlavních tříd prvorepublikové části města.

Novogotická jednolodní stavba z režného zdiva vystavěná dle projektu Jos. Bergera v l. 1892–94 za finančního přispění vratislavského biskupa Georga Koppa. Od r. 1900 sídlo farnosti.

Katolický kostel Božského srdce Páně byl vystavěn v letech 1907-1909. Jedná se o novogotickou trojlodní baziliku s hranolovou věží v průčelí.

Základní kámen novorománského filiálního kostela byl položen 31. května 1908 a v r. 1909 byla v sousedství započata stavba fary. Dne 26. června 1910 kostel vysvětil Dr. Karel Wisnar. V r. 1971 a potom v letech 1986-1987 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Klášter Kongregace sester Nejsvětější Svátosti s novobarokním klášterním kostelem Božského srdce Páně z let 1903-1904. Postaven místním stavitelem Jakubem Stabernakem dle jeho návrhu. V okolních budovách areálu kláštera sídlí dvě církevní školy a církevní mateřská. Koncem 20. století rekonstruován.