Výsledky hledání míst

Hrad poprvé zmiňován v letech 1101-1102. V pol. 12. stol. v majetku Richarda de Clare. V letech 1189-1219 v držení Viléma Maršála. Přestavěn ke konci 13. stol. Majetek Talbotů v letech 1326-1619. Obléhán parlamentním vojskem v roce 1646, poté zbořen.

Císařská falc byla vybudována v letech 1039–1056. Falc sloužila potřebám německých císařů. Konalo se zde 23 říšských sněmů. Postupně ale upadala. V roce 1802 zbyla jen ruina, byla ale obnovena. Palác po restaurování se stal se národní památkou.

Zámek stojí na místě hradu z 11. století. Po dobytí Mikulášem z Kašperka se mění na husitskou pevnost. V roce 1562 přestaven na renesanční zámek. Klasicistní úpravy nastaly v roce 1818. Po r. 1945 využíván armádou, poté ponechán chátrání. Od r. 1992 je postupně rekonstruován.

Hrad byl postaven rodinou O'Malleyů v 16. století. V r. 1826 byl hrad přeměněn na policejní stanici a ta zde byla až do 60. let 20. století. Nyní je opuštěný a volně přístupný. Třípodlažní budova je obdélníková, původně byla zakončena sedlovou břidlicovou střechou s cimbuřím.

Hrad poprvé zmiňován v 9. stol. v době Umajského kalifátu. Do dnešní podoby přestavěn Muhammadem I. ve 13. stol. Od roku 1492 v křesťanských rukou. Opevnění zesíleno v 16. stol. Ve 20. stol. proběhla konzervace zdiva. Dnes jako součást Alhambry památka UNESCO.

Hrad v Gentu postaven r. 1180. Až do r. 1353 sídlo flanderských hrabat. Za průmyslové revoluce továrna na bavlnu. Hrozila demolice. Hrad odkoupilo město Gent. V letech 1893–1903 rekonstrukce. Od r. 1903 na hradě muzeum. Expozice mučicích nástrojů a zařízení.

Zříceniny hradu na pobřeží Atlantiku v hrabství Donegal na severu Irska. Postaven Richardem de Burgh, druhým hrabětem Ulsteru, v roce 1305. V roce 1316 dobyt skotským vojskem. Pobořen roku 1555. Provizorně obydlen ještě v 17. století.

Goticko-renesanční hrad založen zřejmě již koncem 13. století svídnicko-javorskými Piastovci, prvně zmiňován r. 1315. V letech 1545-1587 za Matěje z Logova renesančně přestavěn a rozšířen. Za třicetileté války dobyt Švédy, r. 1774 opuštěn. Zchátralý hrad zrekonstruován v 19. a 20. stol.

Hrad Grodno vznikl v 11. století. Pevnost hradu patřila k typu běloruské obranné věže. V letech 1391–1398 přidáno pět cihlových gotických věží. Hrad byl zpustošen Rusy během rusko-polské války. Utrpěl během Velké severní války. Po rozdělení Polska předán ruské armádě a byla v něm kasárna.

Gotický hrad legnických knížat postavený v 2. polovině 15. století na místě staršího hradiska (první zmínka z roku 1155), opuštěn po třicetileté válce. Dnešní podobu získal díky puristické přestavbě Bodo Ebhardta v počátku 20. století.

Gotický trojdílný hrad založený Konrádem II. Hlohovským koncem 13. stol., o století později ho český král Václav IV. prodal Benešovi Chuśnikowi, od něj přešel na von Schaffgotsche, ti jej opustili koncem 18. stol. Výrazné renesanční přestavby.

Výrazná zřícenina hradu založeného počátkem 14. století s následnými pozdně gotickými přestavbami. V roce 1422 odolával obléhání husitským vojskem. Zpustl v polovině 16. století.

Zřícenina hradu postav. (1253–70) Ondřejem Forgáčem. R. 1302 obsazen Matúšem Čákem Trenčanským, r. 1312 dobyt králem Karlem Robertem, r. 1386 darován Blažeji Forgáčovi. V 15. a 16. stol. přestavěn; dobyt v l. 1576, 1618 a 1663. V 18. stol. zkonfiskován králem, poté koupen zpět. V 19. stol. vyhořel.

Hrad dal vystavět císař Jindřich III. v roce 1050. Rozšířil jej v roce 1194 vévoda Leopold V. V hradní kapli sv. Pankráce si v roce 1252 vzal král Přemysl Otakar II. za manželku Markétu Babenberskou. Při druhém obsazení Turky v roce 1683 byl hrad zničen. Rekonstrukce zříceniny začala v roce 1975.

Zvyšky zrúcanín stredovekého hradu na strmom čadičovom brale sopečného pôvodu nad obcou Hajnáčka. Hrad sa po prvý krát spomína v roku 1320. Neskôr bol zaradený do sústavy protitureckých pevností a niekoľko krát bol tureckými vojskami dobitý. Definitívne bol hrad opustený v druhej polovici 18. storočia.