
Jednodílný hrad (alcazaba) z 9. stol. byl postaven na západním zúženém konci jinak široké ostrožny. Od zbytku ostrožny jej na východě dělila přírodní rokle. K založení přibližně trojúhelného hradu mohly být využity pozůstatky zdiva římské pevnosti. Nejspíše byl od samého počátku kamenný. V severním nároží krátké východní strany hradu byl nad roklí postaven obdélný donjon. Ten dosud stojí v plné výšce stejně jako obvodová hradba. Povaha zdiva donjonu dnes umožňuje spekulaci o jeho původu z doby kalifátu (9. stol. až začátek 11. stol). V této podobě hrad setrval do 1. pol. 13. stol. Zakladatel Nasridské dynastie Muhammad I. (1232-73) nechal k západnímu konci hradu zvenčí přistavět čtvercovou strážní věž o stranách 16 x 16 m. Její dnešní výška je 27 m. Z její ploché střechy je dobrý výhled na město a do okolí. Po křesťanském záboru byla všechna čtyři podlaží věže přestavěna na obytné prostory. Její západní průčelí nad městem dnes… číst dále
Římané měli na místě Granady obec zvanou Aslliberri. Spekuluje se o tom, že v té době mohla stát na místě dnešního hradu (alcazaby) římská pevnost. V roce 711 zahájili muslimové ze severní Afriky invazi na Pyrenejský poloostrov. Zpočátku přišli pod záminkou pomoci vizigotskému králi Witizovi proti jeho soupeři Roderikovi. Během tří let ale zabrali většinu poloostrova a vytvořili muslimské teritorium známé jako Al-Andalus. Toto území pak bylo součástí velikého Umajského kalifátu. Ten se táhl od Pyrenejského poloostrova přes celé severní pobřeží Afriky až do dnešního Iránu. V této době byla založena Granada. První zmínka o alcazabě (hradě) v Granadě pochází z 9. stol. (podle internetu z roku 889). Umajský kalifát se na začátku 11. stol. rozpadl. Granada se pak stala v období let 1027-66 centrem mocného židovského království Taifa Granada. Loutkovým králem byl muslimský vládce Zawi ben Ziri. Skutečný vládce, žid Samuel ibn Nagrilla,… číst dále