Výsledky hledání míst

Minerální pramen pojmenovaný Jindřichu (Heinrichu) Mattonim, který postavil v Kyselce velkou stáčírnu a vybudoval lázně, které po r. 1989 zchátraly. Pramen je volně přístupný.

Pozdně gotická zvonice (65,7 m) z let 1472-1475, renesanční s hodinami od r. 1577. R. 1648 poškozena při obléhání Švédy. Novogotická oprava Josefa Mockera z let 1874-1880. Na věži 3 hist. zvony a zvonkohra z r. 2003. Od r. 2001 uvnitř vestavba o 10 patrech s restaurací, výstavami a vyhlídkou.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze zpustošené za třicetileté války P. Michnou z Vacínova. R. 1685 nechal dvorec spolu se zámečkem přestavět J. A. Schwarzenberg. I přes řadu úprav si objekt zachoval charakter velkostatku z konce 17. stol.

Upravená dvoukřídlá patrová budova tvrze ze 14. st., přestavěné renesančně Březnickými z Náchoda v 16. st. Později součástí hospodářského dvora, dnes fara. Dochován zazděný portál brány a renesanční okna.

Jiráskovo divadlo bylo postaveno roku 1930 v neoklasicistním stylu architektem J. Freiwaldem. Najdeme zde Velký divadelní sál, Malý sál využívaný k pořádání výstav, Jiráskovo muzeum a v přístavbě z roku 1999 nový víceúčelový sál Josefa Čapka.

Zachovalý zámek ze 17. století (stavitel J. I. Wideršpergár), s později přistavěnou kaplí (poč. 18. století, obraz sv. Anny z té doby). Nevýrazný, díky posledním úpravám zcela smazán historický ráz. V parku za zámkem válcový pavilon. Soukromý majetek (penzion Tvrz Hrnčíř). Přístupný jen pro hosty.

Novogotický zámek. Renesanční či raně barokní zámek přestavěli Klára Veithová s manželem Martinem Wagnerem v l. 1844–47 novogoticky s věží, štíty, cimbuřím a jinými slohovými atributy. R.1855 postaveno nové křídlo. Interiéry vyzdobeny J.Navrátilem.

Tvrz postavili Rožmberkové jako sídlo purkrabího v průběhu 13. stol. R. 1480 byla v držení Kozských z Kozího, r. 1536 prodána městu Tábor. R. 1547 ji koupil hrabě z Gutštejna a r. 1549 Ladislav z Lobkowicz. R. 1638 byla zčásti zbořena; koncem 17. stol. obnovena. R. 1829 ji koupil Jan Nádherný.

Novogotický zámek postavený v letech 1878–1882 Otomarem Nádherným z Borutína. Kolem rozlehlý anglický park. Nyní v soukromém majetku.

Barokní, jednopatrový zámek na náměstí města Jistebnice z 2. poloviny 18. století, zvaný též Vlašský dům. Nyní v majetku města, přístupný v úředních hodinách.

Jistebnická rybniční soustava je tvořena souborem 31 rybníků, největší Bezruč má 70 ha. Historie rybníkářství zde spadá až do pol. 14. stol. Rybníky jsou domovištěm bohaté fauny i flóry. Pravidelné výlovy rybníků a rozšířený sportovní rybolov.

Stavba jež v sobě snoubí prvky průmyslové architektury a aristokratické vznešenosti. Na tehdejší dobu velice technicky promyšlená, v neorománském slohu, postavená z popudu Alfréda Windischgrätze. Jedná se o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě.

Panskou jízdárnu nechal v roce 1870 vybudovat v historizujícím duchu tudorovské gotiky hrabě Mensdorff-Pouilly. Původnímu účelu sloužila i po 2. světové válce. Později využívána jako skladiště, sportovní hala a diskotéka, která je zde dodnes.

Řadový přízemní dům s bohatě členěnou fasádou z poslední čtvrtiny 17. stol. Zděný omítnutý reprezentativní dům. Fasáda členěna soklem a podvojnými pilastry. K průčelí přiléhá přízemní novodobý přístavek. Jižní průčelí završené novodobým štítem s komínem. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Jizera je druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor. Vrchol byl nazýván jako Bražecký vrch nebo Bražec. Německý název Siechhübel (Siebengiebel) znamená v českém překladu Sedmištít. Jejjí dominantní vezření je v místní krajině nazaměnitelné.