Výsledky hledání míst

Renesančný kaštieľ zo začiatku 17. storočia, ktorý dala postaviť rodina Kostolányi na staršom základe. Dnes je v opravenom kaštieli zriadené múzeum a obradná sieň.

Renesančný kaštieľ z 1. polovice 17. storočia pomenovaný po poslednej majiteľke Izabele Kostolányi, ktorú prezývali v obci Karolka. Schátraný kaštieľ je v súkromnom vlastníctve a potrebuje rekonštrukciu.

Dnes empírový kaštieľ bol postavený v roku 1727, prestavbami prešiel v rokoch 1818 a 1836. Kaštieľ slúžil ako škola a dnes je schátraný kaštieľ majetkom obce. Je plánovaná jeho rekonštrukcia.

Zdevastovaná kúria postavená v renesančnom slohu v 17. storočí, prestavaná v barokovom a klasicistnom. Typický príklad sídla nižšej šľachty na Slovensku. Nakoľko stojí na nevysporiadanych pozemkoch, je šanca na jej záchranu takmer nulová. Postupom rokov sa zmenila na úplnú ruinu.

Současnou barokně-klasicistní podobu kaštěl (typ zámku) s anglickým parkem získal v 2. pol. 19. stol. za Jána Silvaye, a to přestavbou staršího sídla z konce 18. stol. Později byl využíván jako mateřská škola, obchod a sklad. V současnosti slouží jako Františkánské duchovní centrum.

Renesanční kaštěl (typ zámku) byl postaven v 17. stol. původně jako dvouvěžová opevněná stavba. Na počátku 19. stol. byl zámek se zahradou empírově upraven. Se zámkem je spojen příběh Adely Ostrolúcké a Ľudovíta Štúry. V současnosti slouží jako domov sociální péče.

Zámek byl původně tvrzí, která byla koncem 16. stol. přebudována na renesanční zámek. Další majitelé, Seilernové, jej r. 1852 přebudovali v romanticko-historizující stavbu. Jejich majetkem byl zámek až do 20. let 20. stol. Dnes zámek v majetku obce.

Zřejmě koncem 14. stol. byla v Žeravicích založena tvrz, která je poprvé zmiňována v r. 1412. Někdy před r. 1543 byla přestavěna na renesanční zámek, který kolem r. 1800 sloužil jako ženská nemocnice, poté jako panská sýpka. Od r. 1933 v majetku obce, později začal sloužit jako škola.

V obci stála tvrz z 12.st., později majetek rodu ze Žerotína. Na jejím místě augustiniáni v polovině 18. století vybudovat barokní zámek, jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu. R.1827 obnoveny interiéry. Dnes zámek v soukromém vlastnictví.

Zřícenina tvrze přestavěné na zámek v počátku 17. století. Založena rodinou Vchynských z Vchynic. Za majitelů Hildprantů zámek opuštěn, od roku 1754 sloužil hospodářským a zemědělským účelům.

Žiarský renesančně-barokní kaštěl (zámek) nechal kolem r. 1631 na místě staršího sídla vybudovat ostřihomský arcibiskup kardinál Péter Pázmány. V letech 1776-1941 zámek sloužil jako letní sídlo a rezidence biskupů. Později využíván převážně ke školským účelům.

Renesanční zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. Roku 1680 byla postavena zámecká kaple. Dnes je zámek po renovaci a jsou zde byty.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.

Neskororenesančná kúria postavená v 17. storočí v podhradí Bratislavského hradu. Upravovaná bola v 19. storočí. Kúria je vo vlastníctve Slovenského národného múzea a po pamiatkovej obnove v roku 1993 tu sídli Múzeum židovskej kultúry.

Zchátralá renesanční tvrz či zámeček. Nové sídlo postavil mezi lety 1595-1600 Mikuláš Libštejnský z Kolowrat. Vystřídalo několik majitelů a kolem r. 1700 byl upravován. Interiéry jsou znehodnoceny neodbornými zásahy, dnes ve zcela dezolátním stavu.