Výsledky hledání míst

Nejstarší slatinné lázně na světě, založené císařem Františkem I. v r. 1793 jako Ves císaře Františka, v r. 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně a v r. 1865 císař František Josef I. povýšil lázně na město. Městská památková rezervace.

Františkův Dvůr vznikl ze zámeckého velkostatku. V r. 1953 chov koňských plnokrevníků, od r. 1963 chladnokrevníci slezského nordického plemena. Dnes významné místo agroturistiky v nádherné krajině Oderských vrchů.

Franzensburg je vodní hrad v Laxenburgu v okrese Mödling v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, postavený v letech 1801-1836 ve stylu starého hradu. Název je odvozen od tehdejšího římsko-německého císaře Františka II. (1768-1835).

Zámek nechal postavit na místě staršího hospodářského dvora dánský král Frederik IV. v l. 1720–1722 podle návrhu Johana Cornelia Kriegera. Stavební práce vedl Johan Conrad Ernst. V r. 1726 dokončena zámecká kaple. V l. 1741–1744 přestavěn. V současnosti slouží dánské královské rodině.

Barokní zámek s rozlehlým parkem byl postaven r. 1703 princem Frederickem IV. Zámek přestavěn v italském barokním slohu r. 1709 a rozšířen v l. 1733–38. Sloužil jako královské letní sídlo až do pol. 19. stol. Od r. 1868 zde byla vojenská akademie. Rekonstrukce v l. 1927–32 a 1993–98.

Frederiksborg je největším renesančním zámkem ve Skandinávii, postaven králem Kristiánem IV. v l. 1602–20 jako královské sídlo (arch. Hans a Lorenzo van Steenwinckelovi). K zámku patří rozlehlá barokní zahrada (1720–25). R. 1859 zámek vyhořel, po obnově (od r. 1878) je zde Muzeum národní historie.

Průmyslový a hospodářský růst Frenštátu započal kolem pol. 19. stol., kdy vznikají ve vých. části města textilky F. Křenka a V. Kostelníka. V r. 1902 byla postavena textilka F. Michny. Objekty dodnes dokládají průmyslovou architekturu konce 19. stol.

Zřícenina hradu je dnes známa jako rozhledna Šlikovka. Poč. 16. st. jej postavili Šlikové jako ochranu stříbrných dolů. R. 1525 jej vyplenili vzbouření horníci. R. 1639 byl zničen Švédy. Dnes zbyla věž, části bašty, zdi a věž s gotickými krakorci.

Původně gotický hrad vazalů pánů z Hardeggu byl zřejmě v 17. století přestavěn na renesanční zámek. Po opuštění hradu Hardegg sem přesídlila správa panství a zemský soud. V 18. století přestavěn barokně a mezi lety 1886-1887 v historizujícím slohu. Dnes slouží jako rodinné sídlo.

Nejvyšší místo frýdeckého katastru s bývalým městským popravištěm. Až do konce 18. století zde stávala frýdecká šibenice, po zrušení zmizela beze stop. Nedaleko se nachází památný kříž s reliéfem sv. Jana Nepomuckého z 1. třetiny 18. století.

Frýdeckomístecké textilky tvoří unikátní soubor staveb rozptýlených v obou částech města. Představují memento vzestupu obou měst. Stavby pocházející z konce 19. století jsou cenné především pro svou architekturu.

Zámek přestavěný z gotického hradu, založeného ve 14. st. Renesanční přestavbu provedl Bartoloměj Bruntálský z Vrbna koncem 16. st. Po požáru v roce 1668 několikrát upravován. Roku 1797 koupili panství Habsburkové. Od roku 1923 patří zámek státu.

Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.

Městská památková zóna Frýdlant, vyhlášená roku 1992, chrání kromě významných soliterů soubor domů různé konstrukce na území někdejšího hrazeného města, jeho historických předměstí a zámeckého okrsku. Zachovaná zděná i kombinovaná zástavba pochází převážně z 18.–19. století.

Výrazně přestavěný bývalý klasicistní zámeček ze 40. let 19. stol. sloužil majiteli frýdlantských železáren - olomouckému arcibiskupovi - k pobytu při jeho návštěvách. Po r. 1919 předán společnosti Ferrum, po r. 1945 znárodněn. Dnes výrazně účelově přestavěná budova slouží k soukromému podnikání.