Výsledky hledání míst

Barokní zámek vznikl přestavbou hospodářské budovy ve dvoře, který původně patřil cisteriáckému řádu, za hraběte Caesara Neuhause, asi v 17. stol. Na přelomu 18. a 19. stol. jej nechali empírově přestavět Pinové z Friedenthalu.

Barokní zámek vzniklý přestavbou renesanční tvrze z konce 16. stol. za jejíhož stavitele je pokládán Petr Boubínský. Kilometr východně od obce se dochovalo ještě tvrziště, pozůstatek po nejstarším panském sídle.

Barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo majitelů žlutického panství po r. 1730 zřejmě v místech staršího objektu stavitelem J. O. Söllnerem z Útviny. Upravován pozdně barokně po požáru r. 1747 a v 19. stol. V havarijním stavu.

Tvrz ve Štěkni byla postavena ve 14. století. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Průčelí zámku upravena r. 1784 a v první polovině 19. století po požáru v josefinském slohu.

Rokokový zámek prošel dlouhodobou rekonstrukcí. Byl původně vrchnostenským sídlem postaveným kolem r. 1650. Ve druhé polovině 18. stol. rokokově přestavěn. Zámek má terasovité zahrady a bohatý soubor barokních soch. Památka UNESCO od r. 2023.

Zámek byl postaven Karlem Traugottem Skrbenským z Hříště na místě staršího barokního zámku, který nechal počátkem 19. stol. zbořit. Dnes budova slouží jako domov pro řeholnice.

Barokní zámek byl postaven kolem r. 1723 Annou Dorotou z Šindingeru. Zámek má hranolovitou risalitovou věž na jižní straně, v níž se nachází kaple s freskami plzeňského malíře Fr. J. Luxe. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a není přístupný.

Jednopatrový dvoukřídlý pozdně barokní zámek postaven až v 1.pol.18.st. Barokní podoba z části smazána při modernizaci zámku ve 2.pol.19.st. Stavební úpravy i v r.1936 a tato jeho podoba se dochovala dodnes.

Klasicistní zámeček si nechal u labského přívozu postavit jako letní sídlo pražský stavitel Johann Bělský. Na přelomu 19. a 20. století patřil Thun-Waldsteinům, později rodině obuvnického podnikatele Štěpánka. Té byl po roce 1990 vrácen.

Dnes již neexistující lovecký zámeček nechal vybudovat r. 1771 hrabě F. W. Salm-Reifferscheidt. Alej byla upravena na počest jeho choti, hraběnky Sternbergové. Zámeček byl poč. 90. let 20. st. zbořen a je zde turistický areál.

Zámek byl postaven nebo vznikl přestavbou starší tvrze v 18. stol. Roku 1945 byl zámek znárodněn a byl dán k užívání státnímu statku. Dnes slouží zámecká budova k obytným účelům.

Zámek nechal postavit Arnošt Kryštof Harrach v letech 1802–1803. Od r. 1803 zde byly kanceláře a byty. V r. 1959 byla obnovena zachovalá část sgrafitové omítky.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze, která byla zničena při třicetileté válce. V r. 1750 byl přestaven a vznikla trojkřídlá dispozice svírající čestný dvůr. R. 1822 se majitelem zámku stal kníže Rohan. Dnes je zámek využíván ke komerčním účelům.

Středověká vodní tvrz ze 14. stol., označována též jako hrad, ve 2. pol. 16. stol. přestavěna na čtyřkřídlý renesanční zámek. Roku 1785 přeměn v pivovar. Zámek byl v 80. letech 20. stol. do základů stržen. Dochován jen krátký úsek valů a rybník.

Pozdně barokní jednopatrový trojkřídlý zámek, byl vybudován v roce 1760 hrabětem Karlem Josefem z Palmů na místě staršího hospodářského dvora. Knížata z Palm-Gundelfingenu jej drželi až do r. 1841.