Výsledky hledání míst

Tvrz se poprvé zmiňuje r. 1483, kdy patřila rodu Vrábských. R. 1543 bratři Hynek a Kerunk Vrabští prodali tvrz bratrům Petrovi a Alešovi Deymům ze Stříteže. Po jejich smrti se často střídali majitelé, až byla r. 1685 koupena Janem J. z Bissingenu. Po výstavbě zámku r. 1730 sloužila jen jako sýpka.

Pozůstatky tvrziště pravděpodobně z poloviny 14. století. V terénu jsou patrné valy s příkopem.

Stavební historie tvrze v Čimicích na místě románského dvora je kladena do 13. a 14. století, přímá zmínka o ní však pochází až z r. 1524. Tvrziště bylo archeologicky prozkoumáno v letech 1978-1984, poté zasypáno a prostor parkově upraven. Od r. 1985 archeologická památka.

Zprvu snad gotická, poté renesanční tvrz upravená v 19. století na domy čp. 31 a 33. Byla součástí rozparcelovaného dvora, jehož zahradu ohrazovala dochovaná zeď, která však nesloužila k opevnění tvrze. S tvrzí nesouvisí ani blízký statek s bránou.

Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.

Zaniklá tvrz s dosud ne zcela jasným datumem založení. Jejím stavebníkem se jeví až Jan Děvečka z Herštejna, který se roku 1486 po Crhově jedinkrát jmenoval. Ten v roce 1487 Crhov i s tvrzí odprodal bratřím z Pernštejna, kteří ves připojili k pernštejnskému panství, tvrz byla opuštěna a zřejmě záhy zanikla.

Tvrz Cuknštejn vystavěl v letech 1489–1491 vladyka Vilém Pouzar z Michnic. Za českého stavovského povstání 1618–20 zpustošena císařskými vojáky a darována generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. Dnes probíhá postupná rekonstrukce.

Replika venkovského velmožského sídla (curie) z obd. 12.–13. stol. Stavba dvorce a řemeslnické osady postupně vzniká. Autory projektu „Curia Vítkov“ jsou Ladislav Tomič, archeolog Mgr. Petr Hejnal a historik Mgr. Pavel Suchánek, PhD. Projekt realizuje občanské sdružení Curia Vítkov.

Nejstarší panské sídlo v Dačicích vzniklo po vyvrácení hradu Bílkova (viz heslo) a rozdělení krajířovských držav koncem 15. století. Původnímu účelu sloužila do dokončení starého zámku (1579), poté součást hospodářského dvora.

Původní gotická tvrz zaniklá v 16. stol. Zbytky zdiva obytné části tvrze objeveny při archeologickém průzkumu roku 1938. Zdivo z lomového kamene o tloušťce okolo 1,35 m se nachází přibližně uprostřed kruhového tvrziště.

Při zřizování hřbitova v roce 1885 těžce narušený reliéf tvrze, nacházející se těsně nad kostelem. Dodnes patrná část oblouku vnější stěny příkopu a valu a náznak centrálního pahorku.

Bývalá vodní tvrz ze 14. století východně od centra Dašic. Zachovány gotické sklepy, renesanční přízemí je zděné, vzadu ze dvěma opěráky. První patro dřevěné a omítnuto.

Reliéf částečně setřelého tvrziště, patřící k zaniklé vsi neznámého jména.

Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.