Výsledky hledání míst

Jako jezuitská rezidence vznikl tuřanský zámek pravděpodobně po roce 1682 nákladem šlechtičny Marie Jakardovské ze Sudic. V roce 1908 přechází zámek do majetku obce Tuřany. Ta v zámku umístila mj. i obecní úřad, který je v něm v podobě obvodního úřadu brněnské městské části Tuřany dodnes.

Původně renesanční kaštěl (zámek) rodu Révaiů vznikl v 2. polovině 16. století. Později několikrát upravován a rozšiřován v barokně-klasicistním slohu. Rozsáhlé sídlo obklopuje velký park s oranžerií, dalšími stavbami a rybníky. V současnosti je v soukromém vlastnictví a probíhá jeho rekonstrukce.

Koncem 16. století byla u tehdejšího pravého břehu Labe postavena vodárenská věž ve tvaru nepravidelného sedmibokého hranolu, završená kopulkou. Až do druhé poloviny 19. století zásobovala vodou kašnu v jihovýchodním koutě nymburského náměstí.

Středověký rybník zrušený v 19. stol. obnovila sama příroda po povodni r. 1949 na poddolovaném území. Dnes rozlohou 64 ha největší rybník Kladenska, od r. 1985 přírodní rezervace vodního ptactva zvaná Záplavy. Je tu ráj rybářů, ale pro zvýšený obsah škodlivin v usazeninách je zakázáno koupání.

Zámek byl postaven v roce 1894 jako sídlo šlechtičny Charloty z Wenckheimu, jež byla manželkou majitele panství Lešná Františka Seilerna. Po privatizaci v roce 1990 jej soukromá firma Euroalfa přestavěla v reprezentační hotel, který je tam dodnes.

Barokní zámek založený původně vladyky z Tvořihráze ve 14. stol. jako tvrz. R. 1500 připadla dominikánskému řádu, zanikla při požáru v r. 1634.V r. 1689 vybudovali mniši v Tvořihrázi zámek jako letní sídlo, a jejich majetkem zůstal až do r.1948.

Tvrz přestavěná na barokní zámek r. 1701 Petrem Radeckým z Radče, ke konci 19. stol. přestavěn novorenesančně, okolí upraveno v anglický park. Po roce 1948 domov důchodců, v 90. letech 20. stol. v restitucích vrácen rodině posledních majitelů. Dnes restaurace a hotel přilehlého golfového hřiště.

Divadelní budova Spolku divadelních ochotníků „Tyl“ byla postavena podle návrhu architektů A. Mendla a V. Šantrůčka v letech 1924–1929. Od r. 1962 Jednotný klub pracujících, od 90. let je zde i kino a městský kulturní dům.

Tvrz zřejmě ze 14. století. V roce 1414 se uvádí jako manství hradu Houska. V současnosti je památkově chráněný areál v soukromém vlastnictví a slouží pro účely ubytování v soukromí.

Původně kupecký dvůr. Od města oddělen příkopem a zdí. Sloužil k ochraně kupců a jejich zboží. Rozkvět za Karla IV. a Václava IV. Po 2. sv. válce zde byla skladiště, dílny, kanceláře a byty. R. 1996 Ungelt po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.

Mohutný zámek postavený počátkem 18. stol za Maxmiliána Norberta Krakovského z Kolovrat podle projektu barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, upravený do dnešní podoby ve druhé polovině 18. stol.

Starší panské sídlo - starý zámek, Rochcův zámek či úřednický dům východně nedaleko od nového zámku. Renesančního původu nejpozději z počátku 17. století, barokně upravovaný, úpravy i během 19. století. Areál doplňuje hospodářské stavení a ohradní zeď (zachován jen krátký úsek). Památkově chráněný.

Část románského hradu, rozšířeného ve 14. a 15. stol., tvořená rotundou, hranolovou věží, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce. Dnes na hradě sídlí Městské muzeum, pořádají se zde výstavy, koncerty atp.

Postaven za Františka Filipa Šternberka r. 1745 při jižním okraji obory, nejprve snad dřevěný, později přízemní lovecký zámeček s mansardovou střechou. Jeho syn, též František Filip ze Šternberka r. 1795, zámeček přestavěl na myslivnu (Jägerhaus).