Výsledky hledání míst

Hrad byl postaven kolem r. 1520 rodem O´Hynes (královské sídlo v 7. stol.). Poč. 17. stol. hrad získal Oliver Martin, v majetku rodu byl do poč. 20. stol. R. 1924 hrad koupil a opravil Oliver St. John Gogarty. Od r. 1954 v majetku Christobel lady Amptill, dnes majetkem spol. Shannon Development.

Dřevěný hrad založil Anglonorman Jan de Courcy po dobytí Ulsteru r. 1177. Od začátku 13. stol. kamenný hrad s válcovým donjonem. Přechodně majetek anglického krále, poté dlouho v držení irského rodu Magennis. Rozbořen r. 1652 anglickým parlamentním vojskem. Dnes v péči státu a zakonzervován.

Vodní hrad s plášťovým jádrem založil kolem r. 1209 anglický král Jan Bezzemek. Později ve 13. stol. rozšířen o předhradí s válcovým donjonem. Od r. 1259 pronajímán FitzGeraldům, od r. 1535 Butlerům. V 17. stol. pobořen, následně opraven. Od 18. stol. kasárna britské armády. Do r. 1987 policejní stanice, dnes muzeum.

Zříceniny pozdního hradu na útesu severního pobřeží Irska. Založen MacQuillany na konci 15. stol. a přestavěn MacDonnelly v 2. pol. 16. stol. Zpustl v 2. pol. 17. stol. Od roku 1928 ve státní památkové péči.

Mohutná zřícenina got. hradu vystavěného z iniciativy Jindřicha III. jako pohraniční pevnost v r. 1050. Od r. 1571 v soukromých rukou. R. 1645 poškozen a od počátku 18. století ruina. Dnes prochází konzervací.

Hrad byl patrně zal. rodem Kacsicsů ve 12. stol., zmiňován až r. 1246. R. 1551 Frant. Bebek hrad význ. přestavěl. R. 1554 dobyt Turky, poté sídlem turecké správy. R. 1593 dobyt cís. vojskem, opevněn v l. 1609–19. R. 1682 dobyt tureckým a kuruckým vojskem. Po opravě (2006–7) v Bebekově věži muzeum.

Hrad původem z 10. stol. nad stejnojmenným městem ve správní oblasti Ariege. V letech 1211 a 1212 neúspěšně obléhán křižáckým vojskem. Do pol. 14. stol. hlavní sídlo hrabat z Foix. Od 16. stol. kasárna, od 17. stol. vězení. Dnes muzeum.

Zřícenina skalního gotického hradu z druhé poloviny 14. století s vytesanými místnostmi a zachovalou okrouhlou věží. V roce 1565 byl již uváděn jako pustý.

Hrad byl založen zřejmě ve 12. stol. V r. 1417 obsazen Turky a v 18. stol. přestavěn. V r. 1812 hrad obsazen a rozšířen Ali Pašou. V r. 1932 pevnostní věznice rozšířena a r. 1968 zrušena. Dnes slouží hrad jako muzeum a spolu se starým městem je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Hrad poprvé zmiňován v letech 1101-1102. V pol. 12. stol. v majetku Richarda de Clare. V letech 1189-1219 v držení Viléma Maršála. Přestavěn ke konci 13. stol. Majetek Talbotů v letech 1326-1619. Obléhán parlamentním vojskem v roce 1646, poté zbořen.

Zámek stojí na místě hradu z 11. století. Po dobytí Mikulášem z Kašperka se mění na husitskou pevnost. V roce 1562 přestaven na renesanční zámek. Klasicistní úpravy nastaly v roce 1818. Po r. 1945 využíván armádou, poté ponechán chátrání. Od r. 1992 je postupně rekonstruován.

Hrad poprvé zmiňován v 9. stol. v době Umajského kalifátu. Do dnešní podoby přestavěn Muhammadem I. ve 13. stol. Od roku 1492 v křesťanských rukou. Opevnění zesíleno v 16. stol. Ve 20. stol. proběhla konzervace zdiva. Dnes jako součást Alhambry památka UNESCO.

Goticko-renesanční hrad založen zřejmě již koncem 13. století svídnicko-javorskými Piastovci, prvně zmiňován r. 1315. V letech 1545-1587 za Matěje z Logova renesančně přestavěn a rozšířen. Za třicetileté války dobyt Švédy, r. 1774 opuštěn. Zchátralý hrad zrekonstruován v 19. a 20. stol.

Gotický hrad legnických knížat postavený v 2. polovině 15. století na místě staršího hradiska (první zmínka z roku 1155), opuštěn po třicetileté válce. Dnešní podobu získal díky puristické přestavbě Bodo Ebhardta v počátku 20. století.

Hrad postaven ve 12.stol. pány z rodu von Plain. Hrad značné poškozen zemětřesením v roce 1754, rekonstrukce trvala až do roku 1905. Na hradě se nachází expozice zaměřená na mexického císaře Maxmiliána Habsburského.