Válcový donjon, pohled z předhradí.
© Pavel Semple 07/2013
Vodní hrad zaujal strategicky významnou polohu v ústí řeky Colligan do mořského zálivu. Byl postaven na pravém (západním) břehu řeky. Záliv s řekou sloužil jako bezpečný přístav, který měla hradní posádka pevně pod kontrolou. Voda chránila hrad na severní straně, nepřímo i na východní straně. Na zbylých stranách hradu je pobřežní rovina. V době kolem roku 1209 bylo postaveno polygonální plášťové jádro hradu s kruhovým vodním příkopem. Plášťové hrady (shell keep, skořepinový hrad) vznikly v anglické hradní architektuře během 12. století většinou jako kamenné hrady na vrcholech hradních mott (uměle navršených hradních kopců, například Cardiff a Warwick). V Irsku je existence kruhového jádra hradu také mnohdy připisována staršímu kruhovému opevnění (například hrady Adare, Croom a Carlingford). V případě hradu Dungarvan ale není existence staršího opevnění potvrzena. Později ve 13. století bylo v prostoru jižně a východně od… číst dále
Archeologické výzkumy potvrdily osídlení oblasti v době bronzové. Jméno Dungarvan je odvozeno z irského jména Dún Garbhán (Garbhánova pevnost). Svatý Garbhann zde v 7. století založil kostel nebo klášter. Vikingové zde měli v 10. století opevněnou osadu Shandon (z irského sean dun, stará pevnost). Osada se nacházela výše proti proudu řeky Colligan na jejím pravém (západním) břehu. Řeka je zde přílivová, Vikingům sloužila jako bezpečný přístav. Hrad a město Dungarvan založil anglický král Jan Bezzemek (1199-1216). V té době probíhala první anglická kolonizace Irska, zahájená invazí v roce 1169. Hrad se stal správním centrem rozsáhlého královského panství, které bylo zárodkem dnešního hrabství Waterford. Královská administrativa odtud mohla dohlížet i na královské město Waterford, ve kterém královský hrad chyběl. V období 1215-1223 měl hrad s panstvím v pronájmu Tomáš FitzAnthony. Roční nájemné činilo 250 marek. Tomáš FitzAnthony… číst dále
|
Přihlášení |
