
Zřícenina hradu Dundrum stojí v dominantní poloze na výrazném kopci s dobrým výhledem na část východního pobřeží Irska. Vrchol zaujímá oválné jádro hradu (asi 60 x 40 m), vymezené tenkou obvodovou hradbou (síla zdi asi 1.3 m). V jihozápadní části prázdného vnitřního prostoru je volně stojící válcový donjon. Jádro hradu bylo obehnáno dvojitým příkopem a valem. Vstup zajišťoval branský dům v jižním úseku hradby. Právě na jižní straně je ve svahu kopce předhradí, chráněné taktéž velmi tenkou hradbou. V nejnižší jižní části předhradí stojí zřícenina malého jednopatrového a dvoupatrového zámku, postaveného na půdorysu písmene L. Do předhradí se vstupuje kulisovou branou, která se nachází v severozápadním úseku hradby, přímo pod jádrem hradu. Byla tak chráněna z hradby horního hradu. Dvoupatrový plochostropý válcový donjon má průměr 14 m, šířka zdí je 2.5 m. Podle T. O’Keeffe jej postavil Hugo de Lacy v období let 1205-1210. Právě v té… číst dále
Jméno Dundrum pochází z irského Dún Droma (pevnost na hřbetu/ostrožně). Nejpozději v 9. stol. zde stálo irské hradiště. Rukopis Lebor na hUidre ze 12. stol. vypráví o pevnosti Dún Rúdhraidhe, v níž král Bricriú hostil ostatní irské krále z celého Ulsteru, severní provincie Irska. Archeologické vykopávky skutečně odhalily kamennou kruhovou základnu dřevěné hodovní síně a spoustu kostí poražených zvířat. Legenda je tedy založená na pravdě. Dřevěný hrad založil Anglonorman Jan de Courcy někdy po roce 1177. V tom roce zahájil okupaci Ulsteru s malou skupinou vojáků, která čítala 22 rytířů a doprovod, především lučištníky, z anglonormanské posádky v Dublinu. Vojsko o síle až 300 mužů vyrazilo na sever v únoru 1177. Jan okupaci dlouho a dobře plánoval. Vojáci se přes zimu v Dublinu nudili, proto se našlo dost dobrodruhů, kteří se k němu přidali. Toto malé vojsko rychlým útokem přepadlo a obsadilo keltskou… číst dále