Výsledky hledání míst

Renesanční obytný dům rodiny Samsonů s dochovanými renesančními interiéry a sgrafity na uličním průčelí. Jeden z nejstarších dochovaných obytných domů v Rakovníku. Dnes slouží jako galerie a kavárna.

V 10. stol. se Ohrid stal hlavním městem Bulharské říše a na místě starověkého opevnění byla založena carem Samuelem I. pevnost. Poslední vládce hradu byl v l. 1800-1830 Dzeladin Bey. Od r. 1980 na seznamu světového dědictví UNESCO. Od r. 2000 archeologický průzkum. V r. 2003 areál zrekonstruován.

Dřevěná rozhledna byla otevřena 29.4.2005. Dřevěná věž je vysoká 15,5 m, z vyhlídkové plošiny ve výšce 13 m je rozhled na Beskydy, Jeseníky, Opavu a okolí.

Měšťanský palác pojmenovaný po vlastníkovi z konce 15. století - kutnohorském měšťanu Sankturinovi z Nedvojovic. Jeho jádro tvoří gotická věž z 13. století. Dům byl stavebně upravován v pozdní gotice a v baroku.

Zámek byl založen augustiniánským řádem sv. Tomáše v roce 1742 a byl využíván jako letní sídlo. Nějakou dobu zde žil i Johann Gregor Mendel, jeden ze zakladatelů genetiky, který se v roce 1843 stal mnichem řádu svatého Augustina.

Novověký hrad založil Petr Perenyi v 1. pol. 16. stol. Starší Červenou věž mohl postavit Štěpán Paloczi v 2. pol 15. stol. V letech 1616-1711 majetek rodu Rákoczi. Za nich hrad přestavěn na zámek. Několikrát obsazen císařským vojskem. V letech 1875-1945 patřil Windischgrätzům.

Muzeum vězeňství v bývalé šatlavě je ukázkou věznice s dochovanými exponáty. Zajímavostí je např. vězeňská kaple. Šatlava pochází z 2. poloviny 16. stol. Sloužila svému účelu do r. 1945.

Přesné datum postavení objektu není známo. První záznam o šatlavě je již z roku 1572. Jde o řadovou patrovou stavbu. Opatřena pěti opěrnými pilíři. V budově se nachází Archeologické muzeum, expozice o archeologii České Lípy, vězeňský kout věnován vlastní šatlavě.

Sbírkové skleníky výstaviště Flora - palmový skleník (1927-30) se sbírkami palem, banánovníků, fíkusů atd., kaktusový skleník (po r. 1960) s cca 3000 kaktusy v 700 druzích, tropický skleník mj. s vzácným leknínem Victoria regia a subtropický skleník.

Duchovním střediskem významného centra Jednoty bratrské se stal její sbor, postavený v letech 1544–54. Po Bílé hoře katolický kostel sv. Václava, zrušen za Josefa II., poté skladiště. Od konce 19. stol. sídlo musea, po rekonstrukci koncertní síň.

Sbor Sv. Cyrila a Metoděje Československé církve husitské byl postaven v l. 1923-1925. Snad je dílem architekta Huberta Austa. Jeho stavbu inicioval farář Josef Žídek. Zvenčí je v neosecesním stylu, interiér je unikátní syntézou rondokubismu s machinismem. V jedné části kostela je kolumbárium.

Hrad založený kolem roku 1250 na skále, obtékané řekou Zschopau. Po většinu své existence ve šlechtickém majetku. Velká goticko-renesanční přestavba po roce 1530. Po požáru v červnu 1921 obnoven v historickém duchu. Po II. světové válce sídlem různých institucí, od roku 1995 přístupný.

Rozhledna postavená v letech 1905–06 podle projektu Aloise Kaisera na kopci, kde kdysi stával místní hrad. Věž má výšku 27 m, je postavena v obtížně definovatelném slohu na pomezí novogotiky a secese. V posledních letech opravena.

V letech 1859–61 si nechal postavit rozlehlou vilu Souchay v tudorovském slohu velkoobchodník J. D. Souchay dle projektu Chr. Fr. Arnolda. Dnešní název získala dle polohy na skále nad Labem. Od 50. let 20. století hotel.

Budova někdejší scholasterie byla postavena na přel. 13. a 14. stol. R. 1613 byla radikálně přestavěna. Při další přestavbě počátkem 18. stol. získala svůj dnešní vzhled. R. 1934 se zde usídlilo místní vlastivědné muzeum. V l. 1985-95 byla budova celkově opravena, poté bylo muzeum znovu otevřeno.