Výsledky hledání míst

Protiturecká renesanční pevnost sloužící jako strážní věž byla postavena v l. 1564-1571. V pol. 17. stol. upravena. Po skončení tureckých válek pevnost sloužila jako sklad střelného prachu, hodinová věž a později zde sídlila protipožární hlídka. Dnes je v ní expozice muzea.

V pořadí třetí židovský hřbitov v Tachově byl v zřízen v roce 1933, zdemolován byl po obsazení města nacisty. Je na něm hromadný hrob cca 600 vězňů, kteří zahynuli při transportu z koncentračního tábora Buchenwald (pomník z roku 1987). Rekonstruován roku 1986, obnoveno 7 náhrobků, dnes urnový háj.

Největší židovský hřbitov v ČR, s cca 25 000 pohřbenými, s tisíci klasicistních, novogotických, novorenesančních, secesních, puristických a konstruktivistických náhrobků. Pohřbeni jsou zde např. F. Kavka, J. Orten, O. Pavel. Založen r. 1890.

Gotický hrad přestavěný na zámek a barokní pevnost. Založen po pol. 14. stol., přestavěn goticky v 15. st., renesančně v 16. stol. a barokně v l. 1615-31. Mohutný čtyřkřídlý palác s několika věžemi je obklopen pětibokou bastionovou soustavou.

Obchodní dům postavený v letech 1912–3 za devět měsíců podle projektu postupimského architekta Carl Schmannse. Železobetonový skelet umožnil vytvoření monumentální centrální haly. Po roce 1990 důkladná oprava s rehabilitací historických prvků.

Nejvýznamnější secesní stavba v Praze v sousedství Prašné brány. Vystavěn na místě bývalého Králova dvora v l. 1905–12. Na výtvarné výzdobě domu se podíleli přední čeští sochaři a malíři. Centrum společenského a kulturního života Prahy.

Původně dva renesanční domy na gotických parcelách, upravené v pol. 18. století. Ve 20. letech 20. století stavebně propojeny a v 60. letech 20. stol. upraveny pro potřeb galerie. V severním domě z r. 1566 se dochovala řada renesančních prvků, např. schodišťová síň s malovaným stropem a arkádami.

Od roku 1973 se obora stala domovem druhé genetické linie vzácných bílých jelenů původem z Persie, kteří byli přivezeni do Evropy někdy kolem roku 1780. V roce 1998 zde vznikla Ukázková obůrka, kde je prezentován chov bílých jelenů, muflonů, daňků, dravců, sov a mnoha dalších divokých zvířat.

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Zříceniny královského hradu z poloviny 14. století. V 15. a 16. století přestavěn Kamienieckimi, poté dlouho rozdělen mezi dva majitele (spory zachyceny divadelní hrou Zemsta). Opuštěn po dvojím dobytí za švédských vpádů (1657, 1702). Roku 1894 postaven pomník T. Kosciuszka.

Zřícenina hradu Založen Kazimírem Velkým na obranu hranice. Hrad svěřen Przedborovi z Brzezia (oprava hradu). V 15. stol. opraven a rozšiřován (Włodek z Charbinowic). R. 1523 získán Janem Bonerem, jenž ho dal přestavět na okázalé renesanční sídlo. R. 1702 po vpádu Švédů vyhořel, poté pomalu chátral.

Barokní lovecký zámek dal postavit v letech 1708–1713 kníže Schwarzenberg podle návrhu architekta Pavla Ignáce Bayera. V roce 1842 zde bylo založeno lovecké muzeum s rozsáhlými sbírkami trofejí a vycpanin a patří tak mezi naše nejstarší muzea vůbec.

Zřícenina hradu Kazimíra Velikého z 2. pol. 14. století. R. 1404 zastaven králem Vladislavem Jagello Petru Szafrancovi. Později hrad ve správě různých držitelů, též užíván Švédy jako skladiště. Poč. 17. stol. získán Mikulášem Koricyńskim, který ho nechal opravit. Od konce 18. stol. zpustl.

Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.

Bývalý zájezdní hostinec z počátku 19. století. Roku 1849 zde J. Mánes maloval hanácká děvčata. Od roku 1911 budova secesně přestavěná, dnes Městské vzdělávací a informační centrum.