Výsledky hledání míst

Obchodní dům postavený v letech 1912–3 za devět měsíců podle projektu postupimského architekta Carl Schmannse. Železobetonový skelet umožnil vytvoření monumentální centrální haly. Po roce 1990 důkladná oprava s rehabilitací historických prvků.

Nejvýznamnější secesní stavba v Praze v sousedství Prašné brány. Vystavěn na místě bývalého Králova dvora v l. 1905–12. Na výtvarné výzdobě domu se podíleli přední čeští sochaři a malíři. Centrum společenského a kulturního života Prahy.

Původně dva renesanční domy na gotických parcelách, upravené v pol. 18. století. Ve 20. letech 20. století stavebně propojeny a v 60. letech 20. stol. upraveny pro potřeb galerie. V severním domě z r. 1566 se dochovala řada renesančních prvků, např. schodišťová síň s malovaným stropem a arkádami.

Od roku 1973 se obora stala domovem druhé genetické linie vzácných bílých jelenů původem z Persie, kteří byli přivezeni do Evropy někdy kolem roku 1780. V roce 1998 zde vznikla Ukázková obůrka, kde je prezentován chov bílých jelenů, muflonů, daňků, dravců, sov a mnoha dalších divokých zvířat.

Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.

Zříceniny královského hradu z poloviny 14. století. V 15. a 16. století přestavěn Kamienieckimi, poté dlouho rozdělen mezi dva majitele (spory zachyceny divadelní hrou Zemsta). Opuštěn po dvojím dobytí za švédských vpádů (1657, 1702). Roku 1894 postaven pomník T. Kosciuszka.

Zřícenina hradu Založen Kazimírem Velkým na obranu hranice. Hrad svěřen Przedborovi z Brzezia (oprava hradu). V 15. stol. opraven a rozšiřován (Włodek z Charbinowic). R. 1523 získán Janem Bonerem, jenž ho dal přestavět na okázalé renesanční sídlo. R. 1702 po vpádu Švédů vyhořel, poté pomalu chátral.

Barokní lovecký zámek dal postavit v letech 1708–1713 kníže Schwarzenberg podle návrhu architekta Pavla Ignáce Bayera. V roce 1842 zde bylo založeno lovecké muzeum s rozsáhlými sbírkami trofejí a vycpanin a patří tak mezi naše nejstarší muzea vůbec.

Zřícenina hradu Kazimíra Velikého z 2. pol. 14. století. R. 1404 zastaven králem Vladislavem Jagello Petru Szafrancovi. Později hrad ve správě různých držitelů, též užíván Švédy jako skladiště. Poč. 17. stol. získán Mikulášem Koricyńskim, který ho nechal opravit. Od konce 18. stol. zpustl.

Rozsáhlé zříceniny hradu z konce 13. století založeného Rokycanskými. V 15. století přestavěn a rošířen. Od roku 1666 již uváděn jako pustý. V letech 1700-1712 znovu opraven až v r. 1773 po konfiskaci se definitivně stal ruinou.

Bývalý zájezdní hostinec z počátku 19. století. Roku 1849 zde J. Mánes maloval hanácká děvčata. Od roku 1911 budova secesně přestavěná, dnes Městské vzdělávací a informační centrum.

Ocelová telekomunikační věž z r. 2003 na kopci Okrouhlá nad Staříčem, využívaná rovněž jako rozhledna. Věž je vysoká 55 m, vyhlídková plošina je ve výšce 30 m a vede na ní 162 schodů.

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

Rozhledna se nachází ve výšce 802 m n. m., je vysoká 16 m a na vrchol vede 74 schodů. O vznik rozhledny se v roce 1933 zasloužil spolek Přátel přírody z Bublavy. Stavbu navrhl architekt Ernstberger. Rozhledna dlouhodobě uzavřena.