Výsledky hledání míst

Výjimečně dochovaný objekt z roku 1839, který nahradil původní krámy na moravskobudějovickém dolním náměstí, zbořené dva roky předtím. Podkovovitá stavba se vstupní branou z Purcnerovy ulice a osmi (původně 12) krámci po obvodu nádvoří.

Bývalý panský dvůr postavený r. 1770. Krom obydlí čeledě zde byl i panský šenk. Po r. 1855 zde byly stáje pro poštovní koně, odtud název Maštaliska. Po r. 1884 novogoticky romanticky přestavěn za účasti Dušana Jurkoviče. Dnes po rozsáhlé rekonstrukci.

Mauzoleum J. A. Komenského v pův. klášterní kapli valonské církve z 15. stol., kde byl J. A. K. r. 1670 pohřben. Kaple byla r. 1819 zrušena a hrob upadl v zapomnění. Znovu objeven r. 1871, potvrzen r. 1929. V l. 1933 - 1937 interiér upraven na mauzoleum (význ. čsl. umělci). R. 1992 spojeno s muzeem.

Novogotické mauzoleum rodu Andrássy z r. 1893. Postaveno podle návrhu Artura Meininga. V mramorovém sarkofágu je pochován ministr zahraničí Rakousko-uherské monarchie Július Andrássy a jeho žena Katarína Kendeffyová. V cínové rakvi spočívá jejich syn Teodor Andrássy.

Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v plzeňských Doudlevcích vznikla v letech 1961-1991 z někdejšího ovocného sadu politického vězně Luboše Hrušky. V r. 1995 doplněna o kapli sv. Maxmiliána Kolbeho. Od té doby zároveň ve správě biskupství plzeňského a zpřístupněna veřejnosti.

Megalitická hrobka chodbového typu z doby 3200 l. př. n. l. Součást megalitického centra Brú na Bóinne, památka UNESCO. Dvojice chodeb s pohřebními komorami. Průměr mírně oválné mohyly 80-95 m. Od raného středověku na ní stálo keltské královské sídlo, od r. 1176 krátce dřevěný hrad a poté zděná cisterciácká kolej.

Hrad přestavěný na zámek, tradiční věnné sídlo královen. Pův. hradiště Pšovanů, později vybudován kamenný románský hrad (10. stol.), několikrát goticky přestavován. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, v 17. st. barokně upraven. Dnešní podoba z konce 19. st.

Brána byla součástí opevnění města, prvně se zmiň. r. 1293. Přestavěna r. 1500 a znovu r. 1839 na obytný dům. V 2. pol. 19. stol. opravena, jako soukr. obydlí sloužila do pol. 20. stol. kdy byla předána městu. Byla prodána a poté chátrala, než se vrátila r. 1978 městu a v l. 1978-82 byla opravena.

Původní renesanční tvrz postavená v polovině 16. století byla rozšířena v 17. století a přestavěna roku 1840 v rustikálním klasicismu. Od roku 1997 znovu v majetku rodu Berwid-Buquoy, jejichž příslušníci provádějí po svém obydlí.

Muzejní budova, původně městská střelnice. Vznikla již ve středověku pro měšťany k vojenskému výcviku, první zmínka k roku 1518. V r. 1705 dřevěná stavba, která však prošla mnoha stavebními úpravami. Od 19. stol. kulturní centrum města, v r 1920 umístěny muzejní sbírky.

Na místě starších domů vznikl postupně v 17.–19. století krumlovský měšťanský pivovar. Výroba zde zanikla roku 1949, poté do počátku 90. let 20. století objekty chátraly. Od roku 1993 se postupně rekonstruuje pro účely centra moderního umění.

Přes 13 metrů vysoká rozhledna na Městské hoře byla otevřena roku 1936 jako součást vodojemu. Uzavřena byla v 90. letech 20. století, znovuotevření se dočkala po rekonstrukci v roce 1999.

Jenda z nejvýznamnějších novoklasicistických budov v Praze z let 1924–1929, podle projektu Františka Roitha.

Dům čp. 11, bývalá městská šatlava, dnes slouží jako expozice městského muzea. Jako městské vězení sloužil od 16. stol. do r. 1849, kdy je převzal okresní soud. Přístupna je mučírna v bývalé gotické baště, cela, dvůr a vězeňská kaple sv. Kříže.

Dominantu turnovského náměstí tvoří mohutná budova někdejší městské spořitelny, postavená na jeho severní straně roku 1907 podle projektu arch. J. Heindla. V 90. letech 20. století získala západní přístavbu na místě staršího domu.