
Novogotické mauzoleum je postaveno z kvádrového zdiva. Má čtvercový půdorys s pětibokým polygonálním přístavkem na východní straně a kopulovou střechou. Přístavek napodobuje kostelní kněžiště. Exteriér mauzolea je pomyslně rozdělen na širší přízemní část a užší patro. V nárožích jej zesilují opěrné pilíře. S výjimkou východního průčelí jsou na třech stranách kamenné vimperky s fiálami. Další fiály jsou také v nárožích na úrovni střechy. Parapet korunuje atikové zábradlí s hlavami andělů. Dešťovou vodu odvádějí kamenné chrliče v podobě bájných zvířat. Uvnitř je mramorový sarkofág grófa Júliuse Andrássyho a jeho ženy Kataríny, rozené Kendeffyové. V jeho nárožích jsou ztvárněny lvice. Sarkofág korunuje bronzová socha anděla s roztaženými křídly. Anděl drží stuhu s nápisem Beati mortui qui in Domino moriuntur. Opera enim illorum sequuntur. Illos (Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu. Neboť jejich skutky je… číst dále
Gróf Július Andrássy (1823-1890), majitel zdejšího zámku, byl významný politik. V období 1867-1871 byl uherským ministerským předsedou. V roce 1867 se podílel na rakousko-uherském vyrovnání a v roce 1868 na chorvatsko-uherském vyrovnání. V letech 1871-1879 byl ministrem zahraničí Rakousko-uherské monarchie. Byl mu udělen královský uherský řád sv. Štěpána. Stal se také držitelem řádu zlatého rouna. Stavbu novogotického rodinného mauzolea zahájil v roce 1893 jeho starší syn Teodor Andrássy (1857-1905). Návrh stavby vypracoval oblíbený architekt uherské aristokracie Artur Meining. Autorem sarkofágu a sochařské výzdoby byl významný maďarský sochař György Zala. V roce 1894 byly do mauzolea přeneseny ostatky Júliuse Andrássyho. Později zde byla pochována také jeho žena Katarína Kendeffyová (1830-1896). Od roku 1905 zde spočívá v cínové rakvi také Teodor Andrássy.