Výsledky hledání míst

Vodní nádrž užívaná při plavení dřeva, byla vybudována na potoce Čurábka v 19. století. Nádrže, tzv. klauzy, umožňovaly zvýšení průtoku na potocích tak, aby se dalo splavit dřevo až k pilám a hutím. Opraven r. 2008. Jedna z největších v Beskydech (objem 5200 kubíků).

Hrad z 1. poloviny 13. století na místě pravěkého hradiště. Roku 1474 dobyt vojsky uherského krále Matyáše Korvína. V létech 1493-1521 opraven a přestavěn. Definitivně opuštěn po třicetileté válce, poté nezadržitelně chátral, dnes je z něj zřícenina.

Jednoduchá vyhlídka zvaná Cyrilka v podobě drobného altánu s cibulovitou střechou. Nabízí výhledy jak na sever, na Ostravsko, tak na jih, na hory. Převážně slouží jako vyhlídka na areál Pusteven.

Menší hrad v mokřinatém údolí potoka Lesk je poprvé doložen k roku 1335, postavil jej zřejmě svídnicko-javorský kníže Bolek II. Hrad dobyl v roce 1466 král Jiří z Poděbrad, od té doby je v ruinách.

Nejstarší panské sídlo v Dačicích vzniklo po vyvrácení hradu Bílkova (viz heslo) a rozdělení krajířovských držav koncem 15. století. Původnímu účelu sloužila do dokončení starého zámku (1579), poté součást hospodářského dvora.

Věžovitá brána je součástí opevnění města, vzniklého před rokem 1366. Upravena v 16. století, původně vnitřní část komplexu (před ní stál barbakan). V 18. století doplněna vížkou na hřebeni střechy.

Mohutné torzo zdiva hradu založeného v polovině 14. století. Kvůli sporům prodán Jimramovi z Pernštejna. Protože se stal sídlem loupežníků, byl v r. 1519 pobořen a po postavení nové tvrze zpustl.

Zděná, 11 m vysoká rozhledna Dalibor s vyhlídkovou plošinou ve výši 8 metrů je soukromá stavba vybudovaná vinařstvím U Kapličky na návrší Kalvárie jihozápadně od obce Zaječí na jaře r. 2012. Je celoročně volně přístupná a k vyhlídkové plošině vede 30 příkrých ocelových schodů.

Původní gotická tvrz zaniklá v 16. stol. Zbytky zdiva obytné části tvrze objeveny při archeologickém průzkumu roku 1938. Zdivo z lomového kamene o tloušťce okolo 1,35 m se nachází přibližně uprostřed kruhového tvrziště.

Při zřizování hřbitova v roce 1885 těžce narušený reliéf tvrze, nacházející se těsně nad kostelem. Dodnes patrná část oblouku vnější stěny příkopu a valu a náznak centrálního pahorku.

Reliéf částečně setřelého tvrziště, patřící k zaniklé vsi neznámého jména.

Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.

Vodní mlýn přestavěný ve stylový penzion s restaurací v údolí řeky Moravice. První písemná zmínka z r. 1640 v urbáři vikštejnského panství. Na přelomu 19. a 20. stol. rodinou Franzlů modernizován a doplněn o Francisovu turbínu. Ve 2. pol. 20. stol. zchátral. Zachován funkční 700 m dlouhý náhon.

Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.

Barokní zámeček Debrník (Deffernik), který stál ve sklářské osadě u Železné Rudy, se octl po 2. světové válce za "železnou oponou". Naposled byl užíván Pohraniční stráží a v říjnu 1989 byl jako nepotřebný armádou odstřelen. Na upraveném místě se zachovala jen obnovená kašna.