Výsledky hledání míst

Hrad byl založen zřejmě za Boleslava I. v místě staršího dřevěného opevnění. Později byl sídlem loupeživých rytířů, proto jej r. 1355 obsadil Boleslav II. V r. 1466 poničen husity a v r. 1634 vypálen Švédy. V r. 1800 opuštěn a využíván jako zdroj kamene. V průběhu 20. stol. postupně rekonstruován.

Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.

Kříž nechal na vysoké skále postavit majitel vranovského zámku hrabě Stanislav z Mniszku v 1. polovině 19. stol. jako památku na svého přítele - spisovatele, malíře a humanistu knížete Karla Claryho. Je přístupný po naučné stezce z Vranova nad Dyjí přes Onšov, v jehož katastru se nachází.

Ostrov na jezeře patřil irskému královskému rodu O’Reilly. Hrad na ostrově postavil patrně Anglonorman Vilém Gorm de Lacy v l. 1220-1224 při pokusu o zábor území. O’Reillyové se nového hradu zmocnili a drželi jej do r. 1608, kdy byl dobyt anglickým královským vojskem. Zničen po obléhání r. 1653. Dnes majetek státu a zakonzervován.

Klášter Clonmacnoise založen r. 544. Hlavní centrem náboženství, učení, řemesel a obchodu mezi 8. a 12. stoletím. Clonmacnoise irskou církví předán irské vládě r. 1955. Většina kostelů prošla ochranářskými pracemi. Návštěvnické centrum otevřeno r. 1993. R. 1979 místo navštívil papež Jan Pavel II.

Motta s předhradím postavena někdy po r. 1177 během anglonormanské invaze do Ulsteru. Neznámý zakladatel. Během 13. stol. postaven kamenný velký sál a věž. Hrad opuštěn na zač. 14. stol. V 15. stol. obydlen Iry a upraven na tvrz. Dnes patří státní památkové péči.

Opatství založeno na místě staršího kláštera v 1. pol. 12. stol. irským velekrálem Turloughem Mor O’Connor. Od roku 1138 augustiniánské. Místo úmrtí posledního irského velekrále Roryho O’Connor v roce 1198. Obnoveno po vyplenění v roce 1203. Zrušeno po roce 1542.

Hrad postaven Vilémem a Matyldou de Marisco kolem roku 1225. Poprvé zmiňován v roce 1234. V období 1234-1251 předmětem majetkových sporů. V letech 1251-1281 v majetku krále, poté předán Othu de Grandison. Na konci středověku majetek O’Brienů.

Nejvyšší pobřežní útes Irska, výška 688 m, na severozápadní straně kopce Croaghaun na ostrově Achill. Útes není zcela vertikální, kombinace strmých svahů a kolmých stěn. Na vrchol vedou neznačené stezky. Dvojice jezer v ledovcových karech, výhledy na ostrov a západní pobřeží Irska.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Rulový skalní útvar ve výšce 732 m, tvořený skupinou tří větších skalisek, z nichž nejtypičtější, Čtyřpaličatá skála, dala jméno celému útvaru podle svých čtyř vrcholových bloků - palic. Přírodní rezervace.

Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou pozůstatkem keltského sakrálního místa z doby laténské. Obdobu obětiště můžeme nalézt na více místech střední i západní Evropy. Původně mělo dvě stavební fáze a zemní zbytky využili ve středověku husité jako opevněný tábor.

Přírodní památka v místě pravěkého hradiště z pozdní doby kamenné. Nečetnými povrchovými nálezy doloženo osídlení z pozdní doby kamenné, podrobnější výzkumy nebyly provedeny.

18 metrů vysoká dřevěná čtyřpatrová rozhledna na Čubově kopci v nadmořské výšce 720 metrů byla postavena na místě původní rozhledny z r. 1941 a její 16 m vysoké nástupkyně z r. 1991, která byla stržena v r. 2004 pro nevyhovující technický stav.