Výsledky hledání míst

Prostý dřevěný červený kříž v chatové oblasti kolem říčky Romže, pochází z roku 1872. Jeho původ je obestřen tajemstvím. Předpokládá se však, že je mnohem staršího původu.

Červený most (90 m dlouhý, 25 m vysoký) je železničním viaduktem, postaveným v l. 1869–70 na tehdy nově budované trase Znojmo-Brno spol. Státní dráhy, pro kterou most postavila spol. Petr Senoruzzi&Togno. Most, postavený převážně z cihel, byl jednou z největších staveb svého druhu v Evropě.

Věž pochází z 1 poloviny 14. století a vnější brána pochází z roku 1522.

Česká Kamenice byla jako poddanské městečko vysazena v průběhu 14. století. Po staletích pomalého vývoje, přerušovaného zejména válkami, došlo k průmyslovému rozmachu v 19. a první polovině 20. století. MPZ chrání ráz zástavby ze 16.–20. století.

Nevýrazné terénní pozůstatky po tvrzi vybudované po r. 1513 jako náhrada za zaniklé starší sídlo písařem Viléma Kostky z Postupic Urbanem. První zmínka je o ní r. 1543. R. 1547 byla ves připojena k brandýskému panství, tím tvrz ztratila charakter panského sídla a už r. 1558 je uváděna jako pustá.

Značně zchátralý Český kříž na bojišti u Kresčaku, kde údajně padl český král Jan Lucemburský. Byl prý vztyčen již roku 1360. Roku 1847 byl přenesen na nový podstavec a údajně znovu renovován roku 1905.

Zřícenina největšího z řady mlýnů, jež stály při Kosím potoce. Pocházel z druhé pol. 16. stol. Opuštěn posledním mlynářem v r. 1953. Zachovány zbytky hlavních budov a hradeb, náhon a odtokový kanál.

Hradiště s mohutnými valy u vsi Češova má rozlohu téměř 40 ha a složité opevnění s impozantními valy, které se zachovaly až do výše 12 m. Při základně jsou až 50 m široké a chrání je až 5 m hluboký příkop. Nebylo dosud důkladně zkoumáno. Pro teorii, že jde o keltské oppidum, svědčí některé nálezy.

Cesta začíná vstupní bránou s rozhlednou. V lipové aleji podél cesty bude po dokončení 78 pískovcových soch českých panovníků (k 31.12. 2025 je 47) v nadživotní velikosti na piedestalech, která nesou jejich jména a období, kdy vládli. První čtyři sochy byly umístěny v roce 2018. Brána roku 2022.

Vyhlídková plošina ve výši 7 m nad terénem je přisazena k telekomunikačnímu stožáru nad Česticemi poblíž zdejší Kalvarie (viz heslo). Volně přístupná od postavení roku 1999.

Zřícenina tvrze. Čestice se zmiňují již r. 1243. Prvními majiteli byli Přechové z Čestic. R. 1520 byla pro loupežné výpravy Přecha z Čestic vypálena vojskem. Dalšími majiteli byli Hodějovští z Hodějova, r. 1622 Hýzrlové z Chodů. Ti se rozhodli postavit pohodlnější zámek a tvrz byla později zbořena.

Barokní budova byla postavena jako letní sídlo opatů kláštera Hradisko r. 1762 opatem Pavlem Ferdinandem Václavíkem. Po zániku kláštera využívána jako fara. V interiéru mj. k vidění kachlová kamna z r. 1762 a renesanční kalich z r. 1625. R. 1785 a 1818 fara vyhořela. V l. 1973 a 1998 rekonstruována.

První zprávy o tvrzi jsou z roku 1462, kdy byla královskými a chebskými vojsky dobyta a vypálena. Stávala na stráni nad Ohří, dnes zatopené přehradním jezerem Skalkou.

Téměř zaniklý hrad Chábory založený kolonizační činností pány z Dobrušky snad v 13. století. Dochované písemné prameny jej zmiňují až roku 1571 již jako pustý. Hrad byl téměř celý stráven lomem.

Ojedinělý vesnický orloj vznikl v letech 2007-2008 původně v nevyužívané trafostanici v Kryštofově Údolí z iniciativy Martina Chaloupky. Po 15 letech byl pro neshody s novým vedením obce na podzim 2023 demontován a umístěn na věž hasičské zbrojnice v sousedních Žibřidicích jako dar obci Křižany.