Výsledky hledání míst

Jediná zmínka o hradu je z r. 1365 bez uvedení jména, v té době už mohl být pustý. Archeologický materiál lze rámcově zařadit do druhé poloviny 13. století a první poloviny 14. století. Dochována amorfní část hradby, valy a příkopy.

Památný strom ve vsi Zdebořice, části města Plánice. Největší ze skupiny lip velkolistých, rostoucích na návsi před vchodem na hřbitov v areálu kostela sv. Jiljí.

Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí, snad z 19. století. Hranolový dřík členěn římsou, kaplice a dřík jsou stejně vysoké. V dříku i kaplici na každé straně mělké niky s novodobými obrázky. Stanová střecha zakončena dvojitým křížem. Nejsou památkově chráněná.

Zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou, snad z 19. století. Dřík má niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou mělčí obdélné niky zakončené obloukem, bez ozdob. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Pilířková boží muka s hmotově shodnou kaplicí neznámého stáří. Sokl mají z lomového kamene, dřík a klaplice jsou omítnuty. V kaplici jsou mělké niky zakončené obloukem, v jedné je obrázek Panny Marie. Kryje je stanová střecha zakončená kovovým dvouramenným křížem. Muka nejsou památkově chráněna.

Drobná zděná čtyřboká sakrální stavba z 18. století tvoří přechod mezi božími muky a výklenkovou kapličkou. Fasáda je prolomena hlubokou segmentově zaklenutou nikou, se značně vybledlým obrazem Svaté Rodiny. Střechu mají stanovou, zděnou, s kovovým křížem ve vrcholu. Muka jsou památkově chráněná.

Zděná pilířková boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí a sedlovou stříškou. Stojí při cestě k poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice. Postavena pravděpodobně po roce 1827. Kaplice má na každé straně obdélné mělké niky, v současnosti bez výzdoby. Památkově chráněna od roku 1958.

Vyhlídka Zdenčina skála je vyhlídkové místo zřízené na 10 m vysokém skalním suku v nadmořské výšce 390 m n. m. Z místa je velký rozhled na údolí Jizery a na část Betlémských skal. Za dobrého počasí je viditelný i liberecký Ještěd.

Dřevěná rozhledna byla postavena v listopadu roku 2011. Dosahuje celkové výšky 15 metrů, plošina je ve výši 12 metrů a čtyři podlaží jsou spojena 47 schody. Jméno získala po matce majitele zdejšího areálu. Rozhledna byla slavnostně otevřena 17.3.2012 a je volně přístupná.

Zaniklý rezidenční zámek založil souběžně s obcí a dvorem kolem r. 1655 Zdeněk Matyáš z Matyášovic. Významnými majiteli zámku byli Lichtenštejnové-Podstatští, kteří jej vlastnili v letech 1748 - 1862. Dnes je přímým pozůstatkem zámku kaplička, jež byla součásti zámecké kaple Navštívení Panny Marie.

Gotický kamenný sloup z pol.14. či počátku 15. stol. Jeho funkce není spolehlivě doložena – snad boží muka, hraniční kámen, či označení brodu přes řeku Svitavu. V letech 1863–65 puristicky rekonstruován J. Arnoldem.

Opevněné sídlo – tvrz nebo malý hrad – bylo postaveno podle archeologických nálezů v období přelomu 13. a 14. století. V písemných pramenech nejsou o této stavbě žádné zmínky, patrně šlo o rodové sídlo zemanů ze Ždírce. Opevněno strmými srázy, valy a příkopy, zachován malý zbytek zdi.

Rozměrné a mohutné tvrziště na vysokém břehu Novohradky. Písemné prameny dokládají existenci tvrze k 15.století. Jiné názory hodnotí tvrz Zdislav jako předchůdce hradu Košumberk, který se nachází pouze kilometr severovýchodně.

Zaniklá gotická tvrz pravděpodobně ze 14. stol. u západního průčelí věže kostela sv. Vavřince. V průčelí dochován gotický portál se vstupem a vpadlinou pro padací můstek, po němž se vcházelo z horního patra tvrze na panskou oratoř. Při kopání hrobů objeveny pozůstatky zdí, které byly opět zasypány.

Téměř zmizelé tvrziště, o němž je první zmínka z roku 1389, kdy ve Zdounkách sídlil Čeněk z Vartenberka, ale větší díl i s tvrzí vlastnil Ondřej z Pavlovic. K jejímu opuštění došlo patrně až kolem roku 1520, kdy se uvádí jako pustá. Dnes je na místě tvrziště hřbitov.