Výsledky hledání míst

Romantický vojenský hřbitov založil r. 1867 kníže Vilém Schaumburg-Lippe, jehož rodu Náchod patřil v letech 1842-1945. Byli tu pohřbeni vojáci zemřelí v zámeckém lazaretu po rakousko-pruské bitvě r. 1866. Samostatná část hřbitova slouží zároveň jako knížecí hrobka rodu Schaumburg-Lippe.

Hřbitov pro vojáky olomoucké posádky a jejich rodinné příslušníky byl zřízen na konci 19. stol. severně od obecního hřbitova v tehdy samostatném Černovíře. Příhodná byla blízkost vojenské nemocnice na Klášterním Hradisku. V současnosti začíná obnova.

U města Česká Skalice leží vojenský hřbitov, kde je pohřbena většina padlých vojáků z bitvy, která se konala dne 28. 6. 1866 v průběhu tzv. sedmitýdenní prusko-rakouské války.

Vojenský hřbitov č. 11 ve Wole Cieklińské byl postaven v roce 1916 oddělením vojenských hrobů C.a K. vojenského velitelství v Krakově. Projektoval ho architekt Dušan Jurkovič. Jsou zde hroby 22 rakouských vojáků (mimo jiné ze 7. pěšího pluku z Plzně, Berouna a Pisku), 46 německých vojáků a 46 Rusů.

Jediný čistě židovský vojenský hřbitov na území západní Haliče. Hřbitov má rozlohu 130 m2 a je na něm v individuálních hrobech pohřbeno 11 vojáků Rakousko-Uherska a 1 ruský voják, kteří pravděpodobně padli během bojů v prosinci 1914. Hřbitov projektoval Robert Motka (údajně architekt z Přerova).

Vojenský hřbitov pro Josefov byl založen současně s pevností v letech 1780-1787, avšak v souladu s hygienickým nařízením Josefa II. mimo její obytné území. Leží proto jihozápadně od pevnosti u obce Rasošky. Vzhledem k množství hodnotných historických náhrobků je památkově chráněn.

Reliéfní zbytky pravděpodobného sídla drobné šlechty ze 13.století, známé jako Žižkův stůl, v nádherné krajinné oblasti zvané Vojšické louky.

Výrazné tvrziště nad Želivkou cca 150 m od centra obce. Tvrz uváděna r. 1390, r. 1459 uváděna jako pustá, obnovena po roce 1463 a naposledy uváděna 1496.

Dálniční most přes údolí Želivky u Píště, stavěn od r.1939, stavba přerušena v roce 1942 a obnovena po osvobození. V roce 1951 byl stavba opět přerušena. Dostavěn pod novým dálničním mostem v 70. letech 20. stol.

Výrazné (až 3m hluboké) pozůstatky příkopů opevnění čtvercové pěchotní reduty o hraně cca 50m s dvojicí baterií z počátku třicetileté války na bývalé Zlaté stezce u Soumarského mostu.

Reliéfní zbytky tvrze zvané Volenov, asi z poslední třetiny 13. století, zanikla spolu se stejnojmennou vsí pravděpodobně již v první třetině století následujícího.

První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1387 a až do 15. století byli v držení rodu Frycků z Daliměřic. Po roce 1525 je je tvrz popisována jako pustá a je odprodána městu Mladá Boleslav.

Zřícenina hradu založeného v 1. polovině 13. století. Roku 1316 majitel Beneda z Volfštejna. Do roku 1460 je hrad v držení pánů jeho rodu, poté jej získal do majetku sousední hrad Třebel. Volfštejn ztratil význam roku 1470 za bojů Zelenohorské jednoty s vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Poté je pustý.

Dvojdílné hradiště o rozloze asi 3 ha vzniklo v 10. století př. n. l., využito v době halštatské i ve střední době hradištní. Na severní straně val dlouhý 80 m a vysoký až 8 m.

Vozka je jesenická hora vysoká 1377 m n. m. s vrcholovými skalisky tvarem připomínající vozku s koňmi a povozem. Poskytuje kruhový výhled na Hrubý Jeseník a Králický Sněžník.