Výsledky hledání míst

Hrad založil v 10. stol. Arduin Glaber proti Saracénům. Od r. 1046 významné sídlo Savojského rodu. V novověku udržován jen jako pevnost. V letech 1536 a 1691 poškozen francouzskými útoky. Od r. 1691 pustý, rozebrán na stavby ve městě. Od r. 1882 patří městu Avigliana.

Výběžek s malou zříceninou nad Vltavou byl sídlištěm již v pozdní době kamenné. R. 1650 zde byl postaven viničný lis, později přestavěn na letohrádek, ve 40. l. 18. st. byl vypálen. R. 1858 při stavbě železnice jej upravili na romantickou zříceninu.

Vrch Baba je částečně zalesněný dominantní vrch nad východním okrajem vsi. Ve směru od vesnice je velice příkrý svah tvořený žulovými balvany. Z druhé strany na něj navazuje pastvina, která se zvedá pozvolna. Má nadmořskou výšku 406 m.

Přírodní rezervace Baba se rozkládá na 242,7 ha. Chráněnou rezervací byla prohlášena r. 1950. Důvodem ochrany je komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů s koncentrací významných typů biotopů. Park tvoří dva vulkanické čedičové vrchy Baba (362 m) a nižší Dědek.

Hradiště z pozdní doby bronzové podkovovitého tvaru nad levým břehem Vltavy u Hluboké nad Vltavou. Hradiště patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Litoradlice a Hradec u Dobřejovic). Sporadické nálezy na hradišti. Zachovány terénní náznaky, zvláště mohutné valy a příkopy.

Betonová rozhledna, 521 m.n.m. Stojí na místě vyhlídkového Ripkova altánu. Poblíž stávala ještě dřevěná Rohrerova rozhledna (obé zaniklo za 2. svět. války). V l. 1959-61 vystavěna členy Sokola v Lelekovicích rozhledna nová (arch. M. Korvas).

Rozplizlé tvrziště pánů z Babic, nazývané též Vlčí hrad, ze 14. století. V roce 1414 bylo panství v držení faráře Zdislava a jeho bratra Pešíka z Babic. Tvrz opuštěná během husitských válek. Dochován pahorek tvrziště s příkopem a ochranný val.

Drobné zbytky hradu jehož jméno a historie nejsou dodnes jasné. Vznikl pravděpodobně v době kolonizace kolem řeky Svitavy.

Nevysoká dřevěná rozhledna na Babí hoře (zvaná též Babina) na jižním okraji Tábora vznikla na jaře 2015. Vyhlídková plošina ve výši 6 m umožňuje výhled pouze severním směrem, jinak mu brání okolní vzrostlé stromy. Volně přístupno.

Hradiště Babina je známo odborné veřejnosti teprve od roku 1940, ale zkoumáno je teprve od 80. let dvacátého století. Nálezy keramiky datují archeologové do doby bronzové. Patří k nejméně prozkoumaným archeologickým lokalitám u nás.

Dřevěná rozhledna s kovovými prvky z roku 2015 v nadmořské výšce 451 m, vystavěná podle plánů Ing. Antonína Olšiny a Ing. Martina Nováka za 9 měsíců. K rozhledně vede nová modře značená turistická cesta.

Terénní zbytky tvrziště doloženého r. 1570. Zachovaly se jen val a příkop, které chránily tvrz od severu, kde stávala věž. Město dalo tvrziště osázet stromy a tak byly zachráněny stopy někdejšího opevnění. Tvrz zanikla za husitským válek, kdy byla pobořena. Dodnes se místu říká Hrad.

Rozhledna Babylon vznikla v městské části Praha-Nebušice v letech 2024-2025 jako výsledek spolupráce vedení této městské části se studenty Fakulty architektury ČVUT. Veřejnosti je volně přístupná od 18. května 2025.

Nejvyšší vrch Českého krasu známý především jako významná lokalita cenných archeologických nálezů z nesmírně širokého období – stopy lidské činnosti zde byly nalezeny už po neandrtálcích a poslední nálezy pocházejí z novověku (16.–17. stol.).

Bačkovský hrad ze 14. stol. byl zbořen koncem 17. stol. Kaštieľ postavený na jeho místě r. 1750 byl zničen německými vojsky v závěru 2. světové války.