Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu. Vystaven pravděpodobně králem Kazimírem Velkým v pol. 14. stol. jako součást celé obranné soustavy proti vpádům z tehdy českého Slezska. Archeologický průzkum doložil osídlení na konci 14. stol. a opuštění hrádku někdy v průběhu století následujícího.

Zříceniny gotického hradu z přelomu 13. a 14. stol. na strmém kopci nad řekou Poprad. Královský hrad později v zástavě mocných šlechtických rodů chránil celní stanici při řece. V 16. století zpustnul, roku 1657 vypleněn uherskými vojsky.

Zřícenina gotického hradu založeného na přání Přemysla Otakara II. ve 2. pol. 13. stol. Několikrát přestavován. R. 1641 zpustošen Švédy. V r. 1655 pobořen z nařízení císaře Ferdinanda III., od r. 1676 zříceninou.

Rozsáhlá zřícenina významného hradu postaveného koncem 13. století Borešem Hrabišicem. V průběhu 16. století zcela zpustl.

Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.

Alsaská zřícenina z 11. stol. patří k nejrozsáhlejším ze tří hradů nad městečkem Ribeauvillé. Od 11. do 16. století v držení pánů z Ribeaupierre. Hrad obléhán v l. 1287 a 1293. R. 1435 vystavena kaple a zasvěcena sv. Ulrichovi z Augsburgu – od toho dnešní název hradu. Zničen během třicetieté války.

Hrad prvně doložený r. 1348 založil zřejmě po polovině 13. století rod Kačić (Kacsics). V letech 1450-1460 v rukou husitů. V 1. polovině 16. století rozšířen. V letech 1554-1594 obsazen Turky. Následně ztratil význam a stal se zříceninou.

Hrad byl založen před r. 1245. V l. 1441-1460 jej obsadil Jan Jiskra z Brandýsa. Poté hrad obsadilo vojsko krále Matyáše Korvína. V 15. stol. rozšířeno opevnění. V r. 1537 jej dobylo císařské vojsko. V r. 1660 jej poškodil výbuch prachárny a v r. 1687 požár, po němž již nebyl obnoven.

Původně šlechtický, později královský strážní hrad na břehu Hronu, jehož počátky sahají až do poloviny 13. století. Rozsáhlé přestavby probíhaly hlavně ke konci 15. a v počátku 16. století (přehradí, nová bateriová věž). Opuštěn od 18. století.

Saturnův chrám je nejstarší římský chrám. Jeho kořeny sahají do prvopočátků římské republiky. Zasvěcen bohu zemědělství a žní Saturnovi. Chrám se nacházel 9 m nad okolním terénem. Sloupy, vyrobené z šedé a červené žuly, nesou velký mramorový architráv. Nejtypičtější zřícenina Fora Romana.

Zřícenina hradu Schauenstein z 12. století leží v Dolním Rakousku nad levým břehem řeky Kamp. Hrad byl zničen Švédy za třicetileté války a již nebyl obnoven. Je volně přístupný po žluté značce ze vsi Krug, který je místní částí městyse Pölla.

Barokní zámek začal budovat v roce 1703 probošt premonstrátské kanonie v Nové Říši Bernard Leupold z Lowenthalu pro občasný pobyt příslušníků kláštera. Na počátku 19. století přestal plnit rezidenční funkci a přeměnil se v budovu dvora. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je zborcený a čeká ho úplný zánik.

Hrad z 1. poloviny 13. století na místě pravěkého hradiště. Roku 1474 dobyt vojsky uherského krále Matyáše Korvína. V létech 1493-1521 opraven a přestavěn. Definitivně opuštěn po třicetileté válce, poté nezadržitelně chátral, dnes je z něj zřícenina.

Hrad založený pány ze Šelmberka před rokem 1318. V 15. století často měnil majitele a v polovině 16. století prodělal renesanční přestavbu. Křídlo nově postavené zámecké budovy přetnulo i hradní příkop. V 17. stol. se uvádí jako pustý.

Hrad z konce 12. stol. na skále nad údolím řeky Kremže. Ve 13. stol. majetek Gutratů, ve 14. a 15. stol. pánů z Walsee. R. 1645 vypálen Švédy, od té doby pustý. Od r. 1717 majetek Starhembergů. Čtverhranný bergfrit, impozantní šíjový příkop, v paláci byla filtrační cisterna.