Výsledky hledání míst

Empírová hrobka v podobě sloupové síně vybudovaná po r. 1828 Friedrichem Emilem Schindlerem z vděčnosti pro zemřelou hraběnku Marii Walburgu z Trauchsess, jež z něj adopcí učinila dědice kunínského panství. Pochováno zde několik generací Schindlerů.

Rozhledna Slovanka je nejstarší železnou rozhlednou u nás. Postavena 14.8.1887 Horským spolkem, jenž ji zakoupil na výstavě ve Vídni. Do 2. svět. války udržovaná, poté pozapomenuta a koncem 20. stol. v dezolátním stavu. Provedena kompletní rekonstrukce a dne 5.7. 2000 znovu otevřena.

Tvrz poprvé doložena roku 1390. Tvrz pobořena během třicetileté války. V roce 1658 se tvrz uvádí v rozvalinách. Později část využívána ke správním a hospodářským účelům. Zbytky tvrze stávaly až do konce osmdesátých let 20. století. Postupně zbytky tvrze likvidovány a r. 1995 zlikvidovány úplně.

Kamenná soška slůněte na nevysokém pylonu – symbol Králického Sněžníku – byla postavena nedaleko vrcholu hory v r. 1932 na paměť 10. výročí založení skupiny Jescher. Návrh sošky vytvořila Amei Hallegerová.

Rozhledna Slunečná byla postavena 8. 5. 2009 podle projektu Ing. Martina Nováka a Ing. Antonína Olšiny. Celková výška rozhledny je 18,6 m a vyhlídková plošina je v 15 m. Konstrukce rozhledny je ze dřeva a oceli.

Před budovou školy na Komenského náměstí v Kralupech stojí v kruhovém záhonu sluneční hodiny. Nikde není o nich ani zmínka. Pouze jsou zmiňovány chyby při zhotovování slunečních hodin. Je nutno vycházet ze zeměpisných souřadnic stanoviště, stínový ukazatel musí být rovnoběžný se zemskou osou. A právě sluneční hodiny v Kralupech nemají sklon ukazatele dodržen.

Moderní sluneční hodiny v podobě kovového polovičního prstence jsou dílem uměleckého kováře p. Karla Hůrky ze Stránčic u Prahy. Slavnostně byly odhaleny 28. října 1990. Jsou zhotoveny z oceli, mědi a dalších nerezových kovů. Podstavec je žulový.

Menhir zvaný Sluneční kámen stojí na kraji lesa na úpatí vrchu Javorník. Menhir údajně sloužil k léčbě ženských nemocí.

Památník odhalený v r.1997 Jaroslavu Foglarovi, spisovateli a dlouholetému vedoucímu Junáka. Ten sem zajížděl od r.1925 se svým oddílem, on je také autorem názvu. Právě zde vznikla jeho kniha "Hoši od Bobří řeky".

Terénní pozůstatky po nevelkém pravděpod. dřevěném hradu, dle archeolog. nálezů zanikl již před pol. 13. stol. Zřejmě patřil mezi nejstarší šlechtické hrady kvalitativně nižší úrovně.

Park založen r.1820. Hlavní alej od arch. M. Machánka z r.1866 dlouhá 710 m. Roku 1925 zde odhalena socha B.Smetany a sady přejmenovány na Smetanovy. Od r.1902 je v areálu sadů Botanická zahrada se skleníky. Sady jsou nyní součástí výstaviště Flora.

Park v centru města založený v roce 1892 po stržení části hradeb pojmenovaný původně po Josefu Jungmannovi. V roce 1935 zde byl postaven pomník Bedřichu Smetanovi a změněno jméno. Dnes je tu mj. přes 50 druhů dřevin a moderní sochy.

Novorenesanční dům se secesními prvky. Otevřen 11. 6.1905. V l.1995 - 2000 rekonstrukce. Slouží pro divadelní představení, koncerty a jiné kulturní a společenské akce.

Barokní zámek postavil r. 1701 na místě zaniklé tvrze Augustin A. Schönowetz z Ungarswerthu. Od r. 1725 střídání majitelů, za Viléma Hohenzollerna r. 1925 pozemková reforma - zámek koupil V. Skřivan. Po r. 1948 zámek znárodněn, v majetku JZD (byty), postupně zchátral. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Nedatovaný křížový kámen s reliéfem latinského kříže, fragmentem nápisu v gotickém písmu a rytinou střelné zbraně, snad pistole. Původně se nacházel na okraji lesa severovýchodně od obce mezi Batelovem a Spělovem. Podle pověsti označoval místo, kde byl zabit důstojník francouzské armády.