Výsledky hledání míst

Reliéf Ukřižování je jedním z příkladů projevu barokní lidové zbožnosti. Reliéf zhotoven asi kolem roku 1700. Zdařilý a důležitý doklad lidové barokní kamenické tvorby. Reliéf je v současné době nekompletní. Původní modelace figur značně poškozena. Nemovitá kulturní památka od r. 1965.

Vedle vstupu do Pustých kostelů patrný skalní reliéf Ukřižování Krista. Středem je kříž s Kristem. Kolem kříže jsou vytesány tři postavy. Panna Marie, sv. Máří Magdaléna a snad sv. Jan Evangelista. Na reliéfu silně zapracoval zub času. Ukřižovaný Kristus poměrně dobře k poznání. Postavy pod křížem již dost splývají s terénem.

Na skalách sásánovští králové na reliéfech zachytili vítězství. Nesou prvky římského umění. Některé mozaiky odvezeny do Louvru a některé do Teheránského archeologického muzea. Šest skalních reliéfů v nedaleké soutěsce.

Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.

Jeden z výchozích bodů do PP Maštale, v místě několik pískovcových skalních útvarů. Nejzajímavější je Zámeček se zbytky pískovcové stavby, dále útvar Velké Hradisko a menší Malé Hradisko. Zde měl údajně sídlit bájný vladyka Pech.

Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.

První zprávy o studánce se objevují v pol. 19. stol. Ve skalním výklenku umístěna pískovcová soška Zdislavy z Lemberka. R. 1862 nad pramenem vystavěn gloriet. Leží na břehu Panenského potoka. V 19. stol. studánka a okolí upraveny jako poutní místo. Součást území krajinné památkové zóny Lembersko.

Nejvýše položený hrad na Moravě (709 m.n.m). Vznik skalního hrádku datován do 2. pol. 14. stol., s přesahem do 15. stol.. Jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby.

Zcela zaniklý dvůr i se správní šlechtickou budovou mající charakter zámečku či letohrádku. Jeho počátky pravděpodobně sahají do přelomu 16. a 17. století a vznikl snad za Václava Plesa Heřmanského ze Sloupna. Od počátku 18. století patřil dvůr Mitrovským z Nemyšle a patřil jim až do roku 1945.

Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.

Zřícenina hradu, postaveného Archlebem z Kunštátu. Prvně zmiň. r. 1384, kdy Archleb hrad postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. R. 1447 hrad získala Erhardova dcera Žofka, r. 1448 jej koupil pernštejnský purkrabí Vaněk. Pro jeho loupeživé chování byl hrad r. 1456 pobořen. Nebyl obnoven a zpustl.

Skalní hřbet v levobřežním svahu údolí Dunaje, přístupný po turisticky značené cestě Vogelbergsteig. Strmý výstup nebo sestup. Listnaté lesy, v horních partiích borovice. Výhledy do údolí Dunaje a na Dürnstein. Některé části stezky zajišťují lana. Průchozí obousměrně.

Soubor lidových staveb v podhradí hradu Velhartice, pod jehož správu spadá. Jde o zachráněné hodnotné stavby přesunuté z různých míst Pošumaví. Volně přístupný kdykoliv - pouze exteriéry. Památkově chráněný.

Skanzen Vitoslavlici založen r. 1964. Jde o muzeum dřevěné architektury. Dřevěné památky především duchovního charakteru venkovské usedlosti, sedlácké domy a dřevěné kostely. Ukázka stylu života a bydlení zdejších obyvatel od 14. do 19. století. Skanzen obklopen nádhernou přírodou.

Zbytky hradu nejasného jména a založení, spojovaného se jmény Skara či Hostyně, snad i kolébka rodu pánů z Pardubic. Zachován dvoudílný areál chráněný příkopy a valy s pozůstatky opevnění a obytné budovy, upravovaný poč. 19. st. při stavbě obory.