Výsledky hledání míst

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.

Malé zastřešené antické divadlo Odeion vzniklo zřejmě v 2. stol. n. l. na místě starší stavby. Ruiny objevil Italský archeolog L. Laurenzi v r. 1929. První fáze obnovy provedená italskou archeologickou expedicí začala téhož roku. V letech 1994-1999 byly provedeny nové restaurátorské práce.

Zřícenina hradu z přel. 14.–15. stol. R. 1405 majitelem Ješík z Popovce, poté Petr Zmrzlík ze Svojšína. Za husit. válek Hynek Krušina z Lichtemburka, poté Hertvík z Rušínova. Od r. 1455 Trčkové z Lípy, kteří ho výrazně přestavěli. R. 1499 opuštěn.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Zřícenina hradu z roku 1426 na vrcholu stejnojmenného zalesněného kopce nad vsí Děkovka. Hrad plnil svou funkci do poloviny 16. století, od roku 1554 již bývá zmiňován jako pustý. Působivý výhled na okolní kopce Českého Středohoří.

Zříceniny gotického hradu bez věží z 1. poloviny 14. století. Panské sídlo Smila Vchynského z Vchynic dnes leží v rozvalinách. Hrad zpustl po roce 1502.

Klášter založen kolem r. 1152. Fragmenty se datují do 10.-11. stol. Po napadení protestanty r. 1536 klášter změněn v ruiny. Jeden z nejlépe zachovaných klášterů v Británii. Zájem o místo vznikl v 19. stol. Ruiny v r. 1930 převzalo ministerstvo práce. V klášteře replika kříže vyřezaného z kamene.

Zřícenina protitureckého opevnění zaniklého kostela vybudovaného na starších základech v roce 1586. Kostel zcela zanikl v roce 1855. Obranná bašta upravená na zvonici měla do roku 2009 zvon ulitý v roce 1680.

Zřícenina hradu ze sklonku 13. stol. zal. rodem Čáků. Roku 1392 získal hrad Peter, zakladatel rodu Apponyiovců. V 16. stol. hrad renesančně opraven a opevněn. Roku 1645 neudržovaný hrad vyhořel, po obsazení kuruckými povstalci r. 1708 pobořen císařským vojskem. Od r. 2000 v péči sdružení Apponiana.

Zřícenina hradu postaveného ve 14. stol. parvděpodobně Jindřichem z Dubé. Za 30. leté války pobořen a využíván k hosp. účelům, pomalu chátrá a kámen je rozebírán ke stavebním účelům. Od roku 1997 je hrad konzervován a zpřístupněn veřejnosti.

Zřícenina královského hradu, založeného pravděp. ve 2. pol. 14. stol. bánem a velkoknížetem Hrvoje Vukčićem z rodu Hrvatinić. Hrad se prvně zmiňuje r. 1407 jako majetek vojvody Sandalja Hraniće. V l. 1523 - 1878 byla Ostrovica pod osmanskou navládou. Hrad byl důležitou pohraniční pevností.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.

Zřícenina gotického hradu. První zmínka z r. 1433. Zpustl po r. 1535, majitelé přesídlili do tvrze v Bílém Újezdě. V 18. st. jej těžce poškodili hledači pokladů. Dochovány rozsáhlé zříceniny bran, bašt, hradeb paláce a dalších budov.

Zřícenina hradu, postaveného ve 13.–14. stol. na ochranu tzv. České cesty. Byl královským majetkem, r. 1366 darován Mikuláši ze Seče, r. 1394 Ctiborovi ze Stibořic, poté zástavní držitelé hradu. Od r. 1496 Imrich a Martin Czoborové, dále Bakičové. Od konce 18. stol. Pálffyů, postupně zchátral.

Zřícenina hradu, které dominuje Piastowská věž z 2. pol. 13. stol. Věž stojí na románských základech. Východní část hradu pochází z 16. stol. a byla mnohokrát přestavěna. Velká část hradu se zřítila po podemletí povodní r. 1813. Ve 20. stol. provedena dostavba.