Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Takmer úplne zaniknutý strážny hrad z konca 13. storočia, ktorý zanikol v 15. storočí. Slúžil ako strážny bod a mýtnica na ceste vedúcej do Zvolena a na Pustý hrad. Hrad bol prvý krát skúmaný v roku 1997 a archeologický výskum z roku 2011 odkryl podzemné múry hradu ktoré sú však dnes opäť zasypané.

Britská pevnost z r. 1895 kontrolovala ústí fjordu Lough Swilly do Atlantiku. Tři dělová stanoviště. Děla s dostřelem 9 km, od r. 1909 nová děla s dostřelem téměř 27 km. Během 1. svět. války fjord základnou britského námořnictva. V l. 1938-1952 pevnost obsazena irskou armádou, poté opuštěna.

Pevnost sv. Mikuláše postavili na ostrově Rhodos rytíři řádu sv. Jana, zvaní johanité, v polovině 14. stol. Měla sloužit k obraně přístavu, který zde byl již od starověku. Někde v těchto místech měl údajně stát i jeden ze sedmi divů světa, Rhodský kolos. Objekt pevnosti prochází celkovou opravou.

Pozůstatky vsi vzniklé za vlády Přemysla Otakara II. západně od Slavonic. Na tomtéž místě zřejmě o století dříve zanikla slovanská osada. Pfaffenschlag vypálili husité, nikdy nebyl obnoven. Objeven 1958 a v následujících letech vykopán.

V letech 1690 –1695 nedaleko starovodského poutního kostela vystavěna kolej řádu piaristů. V padesátých letech 20. stol. po vystěhování zdejších obyvatel a začlenění do vojenského prostoru Libavá klášter zbourán.

Nejvyšší hora východních Pyrenejí, dosažitelná během jednoho dne. Dva vrcholy, výška 2921 m. Na východní straně hory je turisticky oblíbená krajina se třinácti ledovcovými jezery. Výstup značenými cestami od východu a západu.

Katalánská národní hora na východním konci vysokohorské části francouzských Pyrenejí. Výška 2784 m n. m. Během letního slunovratu zapalují Katalánci na jejím vrcholu vatru. Oheň je pak roznesen do všech částí Katalánska, kde se z něj zapalují další vatry.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Zříceniny skalního hradu pod vrcholem Góry Zamkowe (799m) v polské části Pieninského národního parku. Založen ve 13. stol. Boleslavem Stydlivým pro manželku sv. Kingu. V r. 1287 odolal nájezdu Tatarů. Na počátku 15. století zničen husitskými vojsky.

Pierrefonds je mohutný středověký hrad, který nechal znovu vybudovat a upravit na zámek Napoleon III v 19. století. Leží severovýchodně od Paříže.

Barokní sousoší Piety z roku 1735 u silnice do Moravičan bylo opraveno v polovině 19. století nákladem Rosalie Pluskalové. Ta financovala i zřízení volné kopie na opačném konci městečka, u silnice na Bouzov.

Barokní lidová práce z pol. 18. stol. na odbočce ze silnice II/258 do vsi. Na hranolovém soklu s reliéfy sv. Anny, Nejsvětější Trojice a sv. Františka z Assisi titulní plastika. Roku 1998 originál přenesen do kostela sv. Václava a nahrazen kopií.

Výklenková Pietscheho kaplička stojí na břehu Markvartického rybníka. Pochází asi z konce 18. stol. Bíle omítnutá stavba na obdélném půdorysu. Na čelní straně obloukový vstupní otvor uzavřený mříží. V interiéru výklenek s barevným reliéfem Panny Marie. Kaplička se nachází v dobrém a udržovaném stavu.