Výsledky hledání míst

Skalní vyhlídka, která se dříve nazývala Velký Ostrý, byla pojmenována podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské v roce 1856, na popud manžela Ferdinanda Kinského. Skála v minulosti sloužila jako strážní místo protipožární hlídky v kraji. Atraktivní turistické místo s altánem.

R. 1372 vznikla ve vsi tvrz, která r. 1717 podlehla přestavbě na barokní zámek. V pol. 19. st. byl novogoticky upraven. Po r. 1945 byl využíván MNV pro kulturní účely. R. 1951 byla stavba jako zřícenina zbořena. Dnes zůstaly pouze zbytky zříceniny.

Zvláštní stavba, která kombinuje rozhlednu a kapli sv. Václava, pochází z let 1935-1936. Volně přístupná rozhledna, která je vysoká jen 12 m, poskytuje kvůli vzrostlým stromům jen omezený výhled. K rozhledně s kaplí vede řada značených cest a křížová cesta.

Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.

Dřevěná rozhledna od ing. arch. Ant. Závady z r. 2014. Volně přístupná. Nádherné výhledy do zdejší krajiny. U rozhledny objekt Hydrometeorologického ústavu ČR.

Chata postavena v l.1924-25 podle projektu architekta Fuchse. Otevřena pro veřejnost 14.9.1925. R.1935 před chatou odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka od Leoše Kubíčka.

Vyhlídka je nejvyšším bodem Bítouchova (497 m n. m.). V roce 1925 ji upravil KČT v Semilech na počest prezidentovy návštěvy v roce 1922 a osadil pamětní deskou. Dnes bohužel z vyhlídky Krkonoše neuvidíme, ale výhled na Kozákov zůstal zachován.

Největší vodní dílo meziválečného Československa přehradilo Labe pod střekovskou hradní skálou. Kromě zlepšení plavebních podmínek a výroby elektřiny umožňuje i zajímavou možnost přechodu největší české řeky suchou nohou.

Nejstarší pražské nádraží, vybudované v pozdně klasicistním slohu v letech 1844–1845, doplněné roku 1873 o dvoranu a budovu s restaurací.

Trojpolový železobetonový silniční most, postavený v letech 1924–25 podle projektu Josefa Harta přes Berounku. Spojuje obec Zbečno se stejnojmennou železniční stanicí a obcemi na levém břehu řeky. Důkladnou rekonstrukcí prošel roku 1994.

Betonový silniční most vedoucí přes koryto Jizery a přilehlou inundační louku. Postaven roku 1922 jako náhrada za dřevěný objekt. Dne 7. 3. 1925 pojmenován po presidentovi ČSR Tomáši Garrigue Masarykovi. Příslušné pamětní reliéfy sňaty v letech 1939 a 1952. Obnoveny při opravě roku 1996.

Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.

Renesanční dům z. r. 1586 původně patřící řezníkům. V 18. stol. zvýšen o dvě patra a v patrech v letech 1770-1883 sídlilo – Královské městské lidové divadlo. Dnes tržnice v majetku vietnamských obchodníků.

Ulička v domovním bloku, který dodatečně rozdělil hlavní českobrodské náměstí, sloužila snad již od 13. století jako masné krámy. Ve II. polovině 16. století získala novou vstupní bránu z jižní strany (dnes náměstí Arnošta z Pardubic).

Pseudokrasová Mladějovická jeskyně má chodby dlouhé 11 a 23 m, vysoké 4 m a její hloubka je 20 m. Současný vchod do jeskyně je uměle proražený, původní je zavalený.