Výsledky hledání míst

Zřícenina obdélné kaple o rozměrech 4,2 x 6 m, datované většinou do 18. století (podle některých zdrojů do r. 1815). K jejímu vzniku se váže hned několik pověstí. Zachovány pouze obvodové zdi z červeného pískovce.

Zachovalé ruiny starověkého města v Libyi, které v 7. stol. př. n. l. založili Féničané. Město významné impozantními stavbami. Největší rozkvět v polovině druhého stol. R. 365 zemětřesení. Největší rána invazí Vandalů r. 455. Od r. 533 součástí Byzantské říše.

Skromné pozůstatky po hradu. Podle nálezů existoval ve 2. pol. 13. st., zanikl snad během 14. st. Dochován zlomek hradeb a torzo objektu neznámého účelu. Ze zbytků zdiva postavena r. 1699 na vrcholu dosud stojící zvonice.

Zříceniny hradu zvaného Ketkovský hrad. Založen údajně ve 13., spíše však až v pol. 14. st., kdy patřil pánům z Lipé. Okolo r. 1440 obsazen rakouskými lapky, r. 1442 dobyt vojskem královských měst a rozbořen.

Ruiny zanikajícího čtyřkřídlého zámku ve výrazné poloze nad obcí. Původní tvrz vystavěna ve 14. století, přestavěna na renesanční zámek a rozšířena. Od 60. let 20. století chátrá a je rozebírán na stavební materiál.

Založen před r. 1361 Oldřichem Tistou z Hedčan. Od konce 14. st. patří Kolovratům. R. 1430 oblehli hrad husité. Hrad rychle chátral, již r. 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.

Hrad Lichtenfels byl postaven kolem r. 1150 v Dolním Rakousku na kopci nad levým břehem řeky Kamp. Opuštěn počátkem 19. stol. Nyní jeho zříceniny, přístupné ze vsi Friedersbach (část města Zwettl), leží na břehu přehradní nádrže Ottenstein.

Rozsáhlé zříceniny got. hradu. Založen ve 2.pol. 13.stol. Balašovci. Ve 2.pol 15.stol a na poč. 16.stol. mohutně opevňován a přestavován. Za Thurzů koncem 16.stol. výrazně renes. přestavěn. Počátkem 18.stol. ponechán osudu a změnil se ve zříceninu.

Panské sídlo uváděné jako hrad nebo tvrz po sobě v dějinách nezanechalo jedinou stopu, neznáme ani jeho skutečné jméno. Archeologické nálezy určují jeho život do 14. - 15. století. Tvoří jej část čtvercové budovy o straně cca 8 metrů.

Zříceniny areálu původně gotické tvrze postavené Casparem von Crakav na přelomu 14. a 15. stol. O století později tvrz rozšířena, ke konci 19. stol. přestavěna v novogotickém stylu. Zachovalý dýmník kuchyňského komína je zřejmě nejstarší ve Slezsku.

Nejvýše položený slovenský hrad (993m), symbol regionu. 1. zmínka r.1262. Po r.1340 správní centrum Liptova. Po r.1447 úmyslně pobořen, ale již po r.1454 opraven. Roku 1474 rozebrán až po základy. V l.1975-1987 zkoumán a zdivo zakonzervováno.

Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.

Hrad založen kolem r. 1422 katolíkem Zikmundem z Vartenberka na ochranu panství před protějším Žižkovým Kalichem. V 1. pol. 16. stol. zůstal opuštěn.

Pozůstatky hradu nad stejnojmenným městem. Hrad byl postaven na konci 13. stol., kdy patřil Mallorskému království a později království Aragonskému. V roce 1478 byl obléhán Francouzi, dobyt a rozbořen. Jeho pozůstatky byly odkryty archeologickým výzkumem.

Zřícenina hradu založeného Heřmanem z Litic zřejmě v letech 1367–77 na místě pravěkého sídliště. R. 1397 dobyt královským vojskem. Zanikl po čtyřměsíčním obléhání Habarta Maršíka z Hrádku a Lopaty husitskými vojsky v letech 1432–33.