Výsledky hledání míst

Kostel sv. Isidora v Nových Losinách je klasicistní, původně barokní stavba z let 1819-1821, která vznikla přestavbou kaple z let 1711-1714. Jde o jednolodní kostel s vysokou věží, zasazený do údolní krajiny Jeseníků.

Vypleněný kostel nejistého stáří i stavebního vývoje v dominantní poloze nad hrobčickou kotlinou v západní části Českého středohoří. Jednolodní stavba s hranolovou věží má podobu z poslední přestavby na konci 19. století. Kolem zpustlý hřbitov.

Zříceniny poutního kostela a kaple nad pramenem jižně od osady Lahovice severovýchodně od Libčevsi. Kostel postaven 1670, přestavěn 1751. Po roce 1945 zchátral až do stavu vyrabované zříceniny v hustém porostu. Jihozápadně od něj obdobně postižená kaple.

Zřícenina kostela z poloviny 13. století. Zbořen husitskými vojáky při návratu od Baltského moře pod vedením Jana Čapka ze Sán. Zachován zbytek presbytáře.

Původní snad románský kostel byl několikrát přestavěn, dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav v letech 1742–44. V interiéru se nachází náhrobky pánů ze Zástřizel a vzácný oltář s obrazem sv. Jakuba od holešovského malíře Jana Chambreze.

Opevněný katolický kostel ze 16. století.

Blízko staršího románského kostela byl r. 1740 postaven kostel nový a starý kostel r. 1754 zbořen. Věž kostela pochází z roku 1848.

Novogotický kostel byl postaven na místě menšího románského kostela z 12. stol. (doložen r. 1292). Protože rozrůstající se farnost potřebovala větší kostel, nový byl postaven v l. 1901-1903 (arch. M. Krcha). Z pův. kostela se zachoval jen gotický sanktuář. V l. 1992-1994 prošel kostel rekonstrukcí.

Kostel sv. Jakuba St. (a sv. Filomeny od r. 1843) se prvně zmiňuje r. 1344. R. 1766 opraven, v l. 1769-71 barokně rozšířen a přistavěna nová věž (pův. přestav. na hřbit. bránu r. 1856). Kostel opravován v l. 1925, po požáru r. 1956 a v l. 2005-06. Hřbit. zeď s cenným souborem reliéfů křížové cesty.

Barokní kostel postavený ke konci 17. století stojí na mírném návrší v západní části obce, zřejmě na místě svého staršího předchůdce. Zařízení z doby výstavby kostela. Ve stěnách kostela druhotně osazeny renesanční náhrobníky.

Barokní kostel nechal postavit Albrecht z Valdštejna. Roku 1701 byl vysvěcen, 1768 podruhé vyhořel, do roku 1770 rekonstruován. Kostel nemá věž. Strany lodi zdobí obrazy svaté rodiny a obraz sv. Anny s Pannou Marií, sochy sv. Zachariáše a sv. Anny.

Barokní kostel, původně gotický (13. stol.), přestavěn v pozdně barokním stylu v l. 1730-34, přestavbu zadal Jan Arnošt Václav z Goltze, architektem byl zřejmě Václav Špaček. Interiér s bohatou sochařskou i malířskou výzdobou. V 2. pol. 20. stol. rekonstrukce kostela (objeveny fresky ze 14. stol.).

Pozdně románský kostel byl postaven patrně r. 1226, kdy byl vysvěcen. Na poč. 17. stol. zpustlý, r. 1606 byl opraven. V průběhu dalších let zchátral - poč. 20. stol. byl určen k demolici. R. 1912 byl celkově opraven. R. 1958 zapsán mezi národní kulturní památky ČR. V l. 2005-10 prošel rekonstrukcí.

Gotický kostel z pol.17. století, stojící na starší stavbě, r. 1845 vážně poničen požárem a r. 1848 částečně stržen. V l. 1853–65 byl znovu vystavěn podle plánů Ing. Ant.Vacha z Pardubic. Ve věži nejstarší poličský zvon Medián, z r. 1511 a je zde rodná světnička skladatele B. Martinů.

Barokní kostel vznikl přestavbou středověké kaple r. 1742. R. 1799 staveb. upraven, v 19. stol. přistav. jižní kaple. Ze 16. stol. náhrobníky místní šlechty, socha Panny Marie Hromničné (1507). Obraz Krista (1848) vytvořil B. Sylva-Tarouca, hl. oltář (1942) H. Kotrba. Samostatná zvonice (16. stol.).